V souvislosti s vládními škrty totiž není v rozpočtu ministerstev a krajů dostatek peněz, které by se daly na dotacích rozdělit.

„Navíc je přetlak žadatelů. Každá vesnice má připraven nějaký projekt, který by chtěla zrealizovat a na který hledá vhodný dotační titul. Šance uspět je ale minimální,“ vysvětlil starosta Lidečka Vojtěch Ryza, který je předsedou krajské organizace Spolku pro obnovu venkova.

„My například chceme opravit sportovní areál, což bude stát dvacet milionů korun. Chtěli jsme projekt zaplatit formou přeshraniční spolupráce s partnerskou obcí Záriéčie, ale ve strukturálních fondech Evropské unie na to nebyl dostatek peněz,“ vylíčil Ryza.

Vesnici teď reálně hrozí, že bude muset nákladnou rekonstrukci zaplatit ze svého. „To by byl problém. Úvěr totiž nepřichází v úvahu, protože už jeden máme,“ povzdechl si lidečský starosta.

Černý scénář počítá s tím, že se práce natáhnou na řadu let. „Budeme moci dělat jen tolik, kolik nám dovolí rozpočet, což potrvá nejméně pět let,“ Ryza.
Obec se ale nevzdává. „Budeme o dotace bojovat. Pokud neuspějeme letos, zkusíme to za rok. A pak zase. Nevzdáme se,“ řekl starosta.

S žádostí o dotaci nepochodili ani v Brankách, kde chtěli zastupitelé obnovit park u tamního zámku. „Na projekt za pět milionů jsme zkusili získat peníze z regionálního operačního programu,“ vysvětlil starosta František Svoboda.

Věděl, že šance uspět je malá, proto ho zamítavé stanovisko moc nepřekvapilo. „Ještě před třemi lety přitom dostal peníze každý, kdo si o ně požádal,“ řekl Svoboda.

Právě vysoká šance uspět odstartovala dotační šílenství. Každá obec si nechala zpracovat nějaký projektový záměr, s nímž bojovala o finanční podporu. Poslední roky ale často neúspěšně.

„Protože peněz, které na dotacích přerozdělují ministerstva, kraje i Evropa, dramaticky ubylo. A přitom počet žadatelů nevídaně vzrostl,“ upozornil branecký starosta.

Spousta dotačních titulů navíc byla zrušena. A poskytovatelé těch, které zůstaly, zpřísnili podmínky. „Chtěli jsme například odbahnit rybník. Jenomže peníze na projekt dostaneme jedině, když necháme na čtvrtině plochy mokřad. To je nesplnitelná podmínka, protože na našem rybníku nikdy bahniště nebylo a navíc ho strmé břehy znemožňují,“ popsal situaci Svoboda.

Zřejmě nejhůře jsou na tom v souvislosti s úbytkem peněz v dotačních titulech malé obce. Zpracování jedné žádosti totiž stojí desítky tisíc korun, které v případě zamítnutí spadnou do černé díry.

„Například loni jsme žádali o peníze na vybudování dětského hřiště a sportoviště. Neúspěšně. Přitom zpracování žádosti nás přišlo na padesát tisíc korun a přípravné práce na dalších sto tisíc,“ vylíčil starosta Pržna Jaroslav Machala.

Podle něj je to hra vabank. „Když něco chcete ve vesnici vybudovat, musíte riskovat, bez toho to nejde. Samozřejmě ale hrozí, že peníze vydáte zbytečně. A to je v případě malých obcí, jako jsme my, problém,“ poznamenal Machala.