Vykopané brambory hospodyně uskladnily na zimu. Některé nakoplé bylo ale potřeba spotřebovat co nejdříve, proto se na podzim připravovaly podlesníky. „Jedná se o placku z brambor, která se peče na vrchních zelných listech. Tehdy se totiž dbalo na to, aby se spotřebovala opravdu celá úroda a nic se nevyhodilo zbytečně," popsala hospodyně z hrozenkovské chalupy.

Vařily se brambory, zelí i ovoce

Zbytek zelí se natlačilo do škopku. „Podlesníky jsem vyzkoušela a moc mi chutnaly. Děti nad nimi sice ohrnuly nos, ale mě připomněly vlastní dětství, které jsem trávila u babičky," prozradila pětatřicetiletá Alena Žáčková, která přijela do Valašského muzea v přírodě z Frýdku-Místku.

Podlesníky ale nebyly jediným jídlem, které mohli návštěvnicí ochutnávat. Z další chalupy voněly bramborové placky pečené na plotně. Nechyběly ani bramborové pagáčky nebo takzvaná lata.

Kromě brambor se ve skanzenu vařila také povidla. „Je potřeba je míchat, aby se nám nepřípálila. Jsou poctivá ze švestek," prozradil Ctirad Bryol z Valašského muzea v přírodě.

Na Stánisku připravoval na zimu ovečky bača. aby mu práce šla lépe od ruky, zahrál mu k ní gajdoš Petr Sovják.

K poslechu zahrála také hudecká muzika Bača.