Portášům – známým ochráncům nejen valašských hranic – bude ve skanzenu patřit sobotní odpoledne (2. července). Ve 14 hodin začíná v Dřevěném městečku pořad s názvem Portášské chodníčky, kterým diváky provede Tomáš Gross. Připomene 305. výročí Valašského sboru portášského a přiblíží jeho význam. „Tento profesionální bezpečnostní sbor působil na Moravě dvě století, a to nejen na Valašsku, ale na celém hornatém území moravsko-uherských hranic,“ připomněl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě..

V pořadu Portášské chodníčky s představí tanečníci a muzikanti valašských souborů písní a tanců Javořina z Rožnova pod Radhoštěm, Vsacan ze Vsetína, Rusava z Bystřice pod Hostýnem a chybět nebudou ani členové současného Valašského sboru portášského.

V neděli 3. července se mohou návštěvníci rožnovského skanzenu těšit na vzpomínkový pořad Ozvěny Valašského Slavína. Jeho hlavní náplní bude tentokrát připomínka 100. výročí narození valašského básníka Ladislava Nezdařila, autora básnické sbírky Horní chlapci.

„Moderní básnický jazyk psaný nářečím oslovil už v prvním vydání velké množství čtenářů. Současně se básně staly předlohou k hudebnímu zpracování,“ připomněla mluvčí Valašského muzea v přírodě Pavlína Polášková.

Nedělní program bude následující: dopoledne od 10 do 12 hodin bude patřit promítání krátkého filmu Búrajú starú pec (1978) z produkce Československé televize Brno, který byl inspirován básněmi Ladislava Nezdařila. Ve snímku hrají: Iva Bittová, Pavel Zatloukal, Josef Karlík, Zdeněk Junák, Miroslav Donutil a další. Hudba: Milan Slimáček, režie: Mojmír Brhel.

Odpoledne ve 14 hodin začíná v Janíkově stodole samotné vzpomínkové pásmo připomínající básníka, literárního vědce, překladatele a uznávaného učitele cizích jazyků Ladislava Nezdařila. O hodinu později vystoupí v komorním amfiteátru Tomáš Kočko s orchestrem a také Marian Friedl a Marcel Vén. Po celý den bude před Janíkovou stodolou k vidění výstava s názvem Ladislav Nezdařil a ilustrátoři Horních chlapců.

Ladislav Nezdařil

(8. února 1922 – 15. ledna 1999)

Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm. Dětství prožil nedaleko – v tehdy ještě samostatné obci Tylovice. Své první verše publikoval ještě za studia na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a po návratu z totálního nasazení v Osvětimi. Gymnázium po válce dostudoval a ve studiích pokračoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Stal se uznávaným profesorem cizích jazyků, literárním vědcem a překladatelem. Z jeho básní zaznamenala největší ohlas básnická sbírka Horní chlapci psaná nářečím a přesto dnešním jazykem.

Domovem Ladislava Nezdařila se stala Praha, do Tylovic se ale stále vracel. Když roku 1999 nečekaně zemřel, byl pochován na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě.

Dílo:

• Tiché lásky (1943) – básnická sbírka

• Talisman (1945) – básnická sbírka

• Horní chlapci (1968) – básnická sbírka odrážející básníkův vřelý vztah k rodnému kraji. Sbírka byla vydána ještě třikrát.

• Česká poezie v německých překladech (1985) – studie o překladech české poezie do němčiny v letech 1819–1939. Za tuto práci byla L. Nezdařilovi udělena cena Rakouské společnosti pro literaturu

• Der Herrgott schuldet mir ein Mädchen – Pánbůh mi dluží jednu holku – antologie nejlepších německých překladů české lyriky 20. století na které pracoval společně s Petrem Demetzem

• Rožnov pod Radhoštěm ve starých pohlednicích (1997) – fotopublikace vydaná k příležitosti 730. výročí Rožnova pod Radhoštěm