Tito pohanští mudrcové, pravděpodobně perští astrologové a kněží, jimž cestu k Spasiteli ukazovala betlémská hvězda, s sebou přinášeli vzácné dary symbolického významu – zlato odkazovalo na Kristovu královskou důstojnost, kadidlo na božskou podstatu a myrha, užívaná při balzamování, připomínala jeho oběť za spásu lidstva. Tento svátek tedy připomíná zjevení Krista jinověrcům a jeho přijetí za krále nade všemi králi na světě.

V lidovém prostředí je tento den spojen s obchůzkou maskovaných postav v podobě Tří králů, kteří píší na zárubně dveří či oken svěcenou křídou K+M+B a příslušný rok.

Tato písmena pravděpodobně neznamenají iniciály jmen údajných třech králů, tedy Kašpara, Melichara a Baltazara, ale zkratku latinského požehnání „Christus mansionem benedicat“ – česky „Kristus žehnej tomuto obydlí“.

Tyto úkony, jež měly zabezpečit ochranu stavení a jeho obyvatel, původně vykonávali církevní služebníci - kostelník a ministranti, v minulém století také učitel se žáky. Později za zpěvu koledy „My třé králé ideme k vám…“ začali obchůzku vykonávat i menší chlapci maskovaní dlouhými košilemi a vysokými papírovými čepicemi.

Jejich znakům však lidé nepřikládali ochrannou moc, a to proto, že písmena psávali neposvěcenou křídou. Po odchodu masek hospodáři znaky mazali a čekali na příchod kostelníka.

Až vám teda letos na dveře zaklepou Tři králové a zanechají na nich nápis K+M+B+2012, určitě si tyto znaky nemažte, aby pro vás byl celý nový rok plný požehnání.

Milada Fohlerová, etnograf, Muzeum regionu Valašsko, Vsetín