O jeho zapsání na listinu kulturních unikátů rozhodla na konci prvního prosincového týdne ministryně kultury Alena Hanáková. Respektovala tak doporučení svého poradního orgánu Národní rady pro tradiční lidovou kulturu.

Zápis na prestižní listinu potěšil tanečníky odzemku na Valašsku, kteří o něj dlouho usilovali. „Mám z toho radost. Je pozitivní, že se odzemek konečně na tento seznam dostal," ocenil vedoucí taneční složky folklorního souboru Vsacan ze Vsetína Jakub Ekart.

Sám má s tímto tradičním chlapským tancem bohaté zkušenosti. Letos v něm zvítězil na soutěži při mezinárodním folklorním festivalu Soláň 2012 a také ve Velké ceně města Vsetína. Toto taneční klání se koná na památku skvělého valašského odzemkáře Dušana Růžičky.

Podle Jakuba Ekarta je mnohdy nejtěžší pro tanečníka odzemku najít odvahu vystoupit sólově před publikem. „V souboru Vsacan je nyní pět kluků, kteří se mnou chodí na soutěže," dodal Jakub Ekart. Skvělí odzemkáři jsou však také v dalších valašských souborech Radhošť, Jasénka, Kotár, Ovčák, Rusava a řadě dalších. O tom, že náročný sólový mužský tanec je pro řadu tanečníků velkým lákadlem, svědčí i slušná účast na pravidelných seminářích odzemku. Například do Vsetína se vloni na jeden z nich sjelo na padesát mladých mužů nejen z Valašska.

A co je pro tančení odzemku nejdůležitější? „Naprostou nezbytností je výborná fyzička a pohybová průprava. Pokud tyto chybí, není na čem stavět," prozradil před časem na semináři jeden z lektorů Roman Martinek, který má za sebou stovky odzemkářských vystoupení na nejrůznějších pódiích. Důležitou roli hrají podle něj také cit pro rytmus a celkové cítění muziky.

Prosincový zápis valašského odzemku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR ocenil také Ladislav Kryštof, krajský radní odpovědný za oblast kultury, církví, památkové péče a cestovního ruchu. „Pro turistický region Východní Morava se tímto potvrzuje skutečnost, že je to území s výjimečným bohatstvím lidových obyčejů a tradic, které si zasluhuje pozornost," řekl Ladislav Kryštof.

Doplnil, že na celostátním seznamu kulturního dědictví je nyní osm položek, z toho tři jsou ze Zlínského kraje. „A to slovácký tanec verbuňk, slovácká jízda králů a nově valašský odzemek. Verbuňk a jízda králů jsou dokonce součástí celosvětového seznamu dědictví pod ochranou UNESCO," dodal Kryštof.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury existuje od roku 2008. Jeho hlavním účelem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nehmotného kulturního dědictví.

V letošním roce na něm vedle valašského odzemku nově přibylo také vodění jidáše nejvíce známé z Pardubicka a také východočeské loutkářství. Připojily se tak ke slováckému verbuňku a jízdě králů, masopustním obchůzkám a maskám na Hlinecku, sokolnictví a myslivosti, které zde byly postupně připisovány od roku 2009.

Pokud by Česká republika Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury nezřídila, nemohla by nominovat žádné z nich k zápisu do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva tedy UNESCO. V tomto světovém soupisu má Česká republika zapsány prozatím slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, jízdy králů na jihovýchodě České republiky a sokolnictví.