VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyhodili mě z mažoretek, tak jsem se vrhla na běžky. To byla má vášeň

Valašské Meziříčí /VALAŠSKÝ GEN - ROZHOVOR/ – Trojnásobná mistryně republiky v cross country horských kol kategorie ELITE Tereza Huříková proslavuje už od juniorských let českou horskou cyklistiku po celém světě. Juniorská mistryně světa se usadila s přítelem ve Valašském Meziříčí a Valašsko si zamilovala i díky lidem, které zde poznala. Mohla by být modelkou, ale raději prý prohání nejlepší bikerky světa. Neztrácí tím však na půvabu, právě naopak.

3.9.2012 1
SDÍLEJ:

Tereza HuříkováFoto: archiv Terezy Huříkové

Stala jste se letos potřetí mistryní republiky v kategorii cross country na horských kolech v Peci pod Sněžkou. Je to pro vás důležitý úspěch?

Je to jeden z důležitých a příjemných bodů této sezony, kdy mohu dokázat, že jsem doma nejlepší závodnicí. Nejsem však nejlepší Češka, ta je na olympiádě. Je to Kateřina Nash, která žije v USA.

Čtvrté místo na mistrovství Evropy v Moskvě je pro vás úspěchem, nebo zklamáním?

Není to zklamání. S medailí jsem nepočítala. O tu jsem na Evropě bojovala naposledy jako juniorka a v kategorii do třiadvaceti let. Letos to bylo úplně něco jiného, v Moskvě byla převážná část světové špičky. Neočekávala jsem takový výsledek. Trať v Moskvě byla extrémně fyzicky náročná a neseděla mi. Klima mi připomínalo olympiádu v Pekingu, hodně smogu a velké dusno. Změnilo se však počasí a déšť mi přinesl pěkné čtvrté místo. Ovšem je pravda, že se čtvrtým místem nemůžete být nikdy spokojení, medaile byla přece tak blízko, to už je úděl čtvrtých míst.

Tereza Huříková

Sezóna 2012 pro vás začínala velice dobře, přesto se její vrchol – Olympiáda v Londýně – stal nakonec jen nesplněným snem. Proč to nevyšlo?

Je to pro mě první výrazný neúspěch. Doposud jsem se na velké akce, včetně olympiády v Pekingu, dostávala díky výsledkům automaticky. Letos byla nominační kritéria taková, že rozhodl limit pro Českou republiku. Mohla jet jen nejlepší Češka. To je podle výsledků v kategorii žen v současné době Kateřina Nash a já jí úspěch moc přeji. Je to pro mě poučení do budoucna. Budu už vědět, že ne všechno vyjde automaticky. Na olympiádu jsem se těšila a chtěla jsem si ji vyjet, ale nevyšlo to. Dopadlo to jinak než v Pekingu. Přestože jsem si moc přála, abychom v Londýně za Česko jely obě. Česká republika na to ale nemá ve Světovém poháru výsledky. Bodují totiž tři závodnice a my jezdíme dobré výsledky jen dvě.

Už jste se s tím ale srovnala, nebo ne?

Neberu to tragicky, ale olympiáda je tak výjimečný závod, který svým významem převyšuje všechny ostatní, že to nemohu úplně hodit za hlavu. Zažila jsem to v Pekingu. Ta atmosféra mě pohltila, potkala jsem tam nejlepší sportovce světa. Úroveň závodu v cross country horských kol může být paradoxně nižší, protože se na olympiádu zdaleka nemohou dostat všichni nejlepší. Musí tam totiž zbýt místa i pro jiné, méně úspěšně závodnice jiných národností. Je to ale olympiáda. Ta je jen jedna, svátek sportu. A slyší na to sponzoři. Nic na tom nemění fakt, že na mistrovství světa může být konkurence ještě silnější.

Vzpomínky na Peking vás tedy neopustily?

Olympiáda je tak atraktivní a nezapomenutelný závod, že z něj závodník při úspěchu může ještě dlouho těžit. Peking mi nabídl šanci. Najednou jsem byla na titulních stránkách časopisů, byla jsem v televizi, byl o mě zájem. Závod mi bohužel nevyšel. Spadla jsem po deseti minutách tak tvrdě, že jsem se z toho dostávala ještě půl roku. Necítila jsem bok, bylo to pro mě těžké, protože jsem pádem mnoho závodů nezakončila.

Řekla jste si, že teď uděláte všechno pro to, aby vám olympiáda za čtyři roky neunikla, nebo je brzy klást si takový cíl?

Když skončil Peking, všichni už mluvili o Londýnu. To tak ale nejde. My se s mým týmem vždycky připravujeme na jednu sezonu, tu příští. Samozřejmě že už poslouchám, že v Riu (na příští olympiádě) si to vynahradím. Ono ale není nikdy nic jasné. Mohou přijít zranění, může být silnější konkurence. Je to za dlouho, tak na to zatím nemyslím.

Ale vy budete v ideálním cyklistickém věku, to je přece jasná šance…

Tak se podívejte na výsledky ve světovém poháru. Bodují závodnice, které mají třicítku dávno za sebou. Poslední vítězka světového poháru má třicet devět let. Moje týmová kolegyně ze svěťáku, Sabina Spitz, má čtyřicet jedna let. To jsou docela hrůzostrašná čísla, pořád jsem na ten úspěch asi ještě moc mladá…

To ale znamená, že máte spoustu času a není proč věšet hlavu. Čím to je, že bikerky zrají později?

Nevím přesně. Je to asi všechno dohromady. Rozhodují zkušenosti, vytrvalost, vše se rozvíjí postupně. Mě zastavila zranění, pády a pak to zase chvíli trvá, než člověk zajede třeba jedenácté místo ve světovém poháru.

Tereza Huříková

Pád zastavil vaše šance v Pekingu, připravil vás také o loňskou sezonu. Jak se vyrovnává sportovkyně vašich kvalit se zraněním, které vás úplně vyřadí ze hry. Máte dvakrát zlomenou klíční kost, hořké zkušenosti vás neminuly…

Když mě potkala první zlomenina, bylo to rok po olympiádě. Já byla po nevydařeném Pekingu zahořklá a chtěla jsem všem dokázat, co ve mně je. A zlomila jsem si klíční kost. Bylo to na jaře 2009. To bylo pro mě špatné období. Nevěděla jsem, co mě čeká, kdy se vrátím, na koho se mám obrátit. Bylo to na začátku sezony. Seděla jsem doma, čas utíkal a já nevěděla, co bude, kdy budu zdravá. To byly těžké časy. Ta pauza mi taky vůbec neprospěla, když jsem se uzdravila a naskočila do závodů, nestíhala jsem. Byla jsem unavená. Výkonnostní propad mě zničil a táhlo se to i v další sezoně. Až v loňském roce jsem začala jezdit za německý tým Central Hibike. Změnila jsem trenéra. Všechno vypadalo dobře. Ale přišel náraz do stromu a zmařené mistrovství světa. Odnesla to druhá klíční kost.

To pro vás musela být těžká rána…

Bylo to nepříjemné. Čekalo mě mistrovství světa, ale už jsem věděla, komu mám zavolat, kdo mi pomůže. Hned jsem šla na operaci. Brzy jsem začala trénovat a během podzimu a zimy jsem se mohla vrátit k závodění.

Cyklistika je těžký sport, musíte být k sobě v tréninku tvrdá. Jak zvládáte tréninkovou zátěž, která bolí?

Je to o tvrdém tréninku. Dostat se mezi špičku je velká dřina. Když se to podaří, musí se ještě hledat detaily, které by vás posunuly dál. Rozvíjí se síla, rychlost, vytrvalost, obratnost v terénu… Je toho hodně. Jsou to střípky, které tvoří celou mozaiku konečného výkonu. Rozhodují minuty a vteřiny. Snažím se pracovat na všem dohromady, ale je potřeba i trochu závodního štěstí.

Tereza Huříková

Během našeho rozhovoru hraje Petra Kvitová o třetí kolo na olympiádě. Vás kdysi tatínek k tenisu vedl. Zvítězila ale cyklistika. Platí o ní to, co v tenise, že základem jakéhokoliv úspěchu je vedle sportovních dovedností také hlava, tedy psychika?

To platí podle mě u každého sportu. Trénink je jedna věc, ale ta neskutečná vyrovnanost i v našem sportu znamená, že rozhoduje vůle, schopnost zvládnout tlak, finiš závodu. Je to stále techničtější sport a tenisu se to možná začíná blížit. Psychika má i v horské cyklistice zkrátka velkou váhu.

Proč zvítězila cyklistika, ale ne například tenis?

Mí rodiče oba učí tělocvik, takže já jsem si mohla vybrat z mnoha sportů. Táta se na tenis rád díval, ale já nikdy nechtěla to, do čeho mě naši nutili. Musela jsem si cestu najít sama. Naši to pochopili. Potkávala jsem jako trucující mažoretka bruslaře s tyčkami, jak se připravují na lyžařskou sezonu a najednou mi bylo líto, že nemůžu ven z tělocvičny. Tak jsem začala lyžovat a od běžek byl po vzoru Kateřiny Neumanové jen krok k horskému kolu, kde se mi i začalo dařit. Tak mě vyhodili z mažoretek a já se vrhla na běžky. To byla moje vášeň. Kolo mi bylo podstrčeno a dobře to dopadlo. Zjistila jsem, že mám výsledky a nějak jsem přečkala i těžké začátky, kdy jsem pořád ležela na zemi, až jsem se na horském kole stala mistryní republiky. To asi rozhodlo.

Jak brzy by měly děti začít s cyklistikou?

Mohou začít brzy. Děti si ale potřebují hrát. Proto bych dbala na to, aby se vedle ježdění na kole také sportem bavily, aby si více hrály. I na kole by měly rozvíjet obratnost dříve, než dbát na naježděné kilometry. Nemyslím si také, že by malé děti měly jezdit jenom na výsledky. Spíš bych se v nich snažila probudit radost ze sportu, aby si k němu samy našly cestu.

Jinak se může stát, že v patnácti vezme dorostenec kolo, zamkne ho do sklepa a nebude jej chtít ani vidět. Je to tak? Vám se to naštěstí nestalo…

Naštěstí ne. Mě vedl v začátcích na gymnáziu učitel. Nebyla jsem ale samostatná. Teprve později jsem zjistila, že se musím naučit na sobě pracovat také sama, že je to i na mně, ne jen na trenérovi. To je právě ta hravost, ta chuť do sportu. Chuť na sobě pracovat a neplnit jen tréninkový plán. To jsem se musela naučit.

Navíc asi nemůže závodník jezdit jen na kole, ale potřebuje trénovat celé tělo, i proto, aby se vyhnul zraněním, nebo neblahým zdravotním následkům z jednostranného přetížení…

Přesně tak. Naštěstí horská cyklistika k tomu přímo vybízí. Musíme totiž rozvíjet nejen sílu v pedálech, ale i obratnost. Občas musíme v terénu i běhat. Zabrat dostávají ruce, záda a tak dále. Bez doplňkových sportů to nejde. Hodně bikerů se snaží cyklistiku kombinovat s lyžováním, běháním. Důležitá jsou dynamická cvičení a samozřejmě i posilovna.

Jak překonáváte krize? Máte už na to recept?

Proč bych se měla vzdávat něčeho, co jsem si sama vybrala. Je to tvrdá práce, ale práce, která mě baví. Když jsou podmínky špatné a nedaří se, je třeba to zkrátka překonat, jinak bych musela opustit to, co mě baví, a to nechci. Proto musím vydržet.

Cítíte, že tuto houževnatost ve vás sport vypěstoval, nebo už se s tím musí člověk narodit?

Sport ve vás umocňuje vaše schopnosti. Pokud máte vhodný charakter, může vám sport pomoci. Zvláště pokud si vyberete ten sport, který vám sedí. Je to o hledání správné cesty a teď věřím, že se mi podařilo tu cestu najít. Měla jsem možnost se zastavit, když se nedařilo, a bilancovat. Zvítězilo znovu kolo a já našla sílu dál na sobě pracovat.

Každý vrcholový sportovec se může stát na své práci doslova závislý. Nestraší vás představa, že jednou budete muset volit mezi rodinou a sportem?

Závodit bych mohla ještě dvacet let. Mým vzorem je veteránka Norka Gunn-Rita Dahle. Vydržela dlouho na vrcholu a má děti, i po mateřství se vrátila na vrchol. To mě tak nějak drží zatím v klidu. Nemusí to být tak, že když budu chtít rodinu, tak pro mě závodění skončí, ale zatím je brzy se tím zabývat. Mateřství budu zvažovat, když budu připravena na změnu hodnot i na fakt, že to může znamenat konec sportovní kariéry. Ale vím, že to přijde, jsem dvojnásobná teta, teď ale věřím, že na mě v závodění ještě něco čeká.

Tereza Huříková

Jste půvabná mladá žena a také velice fotogenická. Součástí vaší profesionální kariéry je například také nafotit pro významnou sportovní značku reklamu ve funkčním prádle. Jak to jde dohromady s vaší nelibostí k anketám typu miss cyklistiky?

Mojí motivací je, že bikerka Paola Pezzo zvládla cyklistiku i práci modelky. Já jsem její fotky na podpatcích viděla a viděla jsem, že může vypadat i jako ženská, i když závodí. Vzala jsem si to k srdci. Chtěla bych to skloubit. Chci být ženou i sportovkyní. To se podle mě nevylučuje. Ale chci si to zasloužit. Nechci být jen modelka, nebo jen sportovkyně. Ty dvě věci mohou jít ruku v ruce. Mohla by se mi tak splnit obě přání.

Ne každá modelka se ale nechá na kole zastříkat blátem…

Nevědí totiž, že je to dobré na pleť…

Máte životní předsevzetí, které vám pomáhá dosáhnout cílů, které si stanovíte?

Nevybavuji si žádný konkrétní citát, ale mohlo by znít asi tak, že všechno se dá překonat, jenom se nevzdávat.⋌Foto: archiv Terezy Huříkové

Tereza Huříková

• slavila 25 narozeniny
• žije s přítelem ve Valašském Meziříčí
• pochází z Vimperku na Šumavě, kde absolvovala sportovní gymnázium
• je mnohonásobná mistryně republiky v cyklistice od žákovských let
• má titul juniorské mistryně světa v časovce a v cross – country
• reprezentovala Českou republiku v cross country horských kol na Olympiádě v Pekingu
• životní motto: Všechno jde překonat.

Autor: ALEŠ LINDUŠKA

Autor: Redakce

3.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 25 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Kuchař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zaměstnavatel požaduje: praxe výhodou, Nabízíme: zaměstnanecká strava, firemní benefity, ubytování., ov.23.5.18. Pracoviště: Wellness hotel energetic, Rekreační, č.p. 1037, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 1. Informace: Jaroslav Jurek, +420 725 768 530.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Obsluha zemních a příbuzných 20 000 Kč

Obsluha zemních a příbuzných strojů Obsluha zemních a příbuzných strojů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: OBSLUHA ZEMNÍCH A PŘÍBUZNÝCH STROJŮ, Nástup dle dohody, Požadujeme: ŘP sk. B,C,E,T,VZV, praxe v oboru, flexibilita, spolehlivost, samostatnost, pracovitost., Náplň práce: obsluha kolových a pásových strojů, jeřábnické práce., Nabízíme: inspirativní prostředí s přátelskou firemní kulturou zaměřenou na týmovou práci, prémie, benefity pro zaměstnance., První kontakt: životopis zaslat e-mailem na: jasy@jasy.cz, s vybranými uchazeči osobní pohovor. Pracoviště: Jasy vsetín s.r.o., 4. května, č.p. 353, 755 01 Vsetín 1. Informace: Ester Tovaryšová, .

Zdravotnictví - Zdravotnictví Ostatní odborní pracovníci ve 6 000 Kč

Specialisté v oblasti oční optiky a optometrie Optometristé - oční optici. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 6000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Možný nástup ihned. , Požadujeme: platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání v oboru optometrista., Nabízíme: stravenky, prémie., První kontakt: telefonicky (po-pá 8-17 h.) nebo emailem., Bližší informace na www.ocnioptikamitas.cz, ov.18.5.18. Pracoviště: Vladimír mitáš 03, Pionýrská, č.p. 2182, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 1. Informace: Vladimír Mitáš, +420 702 107 971.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 21 000 Kč

Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb Administrativní pracovníci/prodejci. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč, mzda max. 33000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍCI/PRODEJCI, Požadujeme: příjemné vystupování, praxe v maloobchodě nebo ve službách výhodou., Náplň práce: markování zboží, sepisování splátek, administrativa prodejny, vystavování zboží, Nabízíme: možnost ovlivnit svoji mzdu. Zaměstnanecké slevy, zázemí jedničky na trhu., První kontakt: telefonicky na čísle: 724 661 342 od 9-18 hod., e-mailem: okay_042@okaycz.eu nebo osobně na pracovišti. Pro zařazení do výběrového řízení si prosím vyplňte dotazník na prodejně., ov. 22.5.. Pracoviště: Lukáš zajíček 01, U Nákladního nádraží, č.p. 365, 757 01 Valašské Meziříčí 1. Informace: Lukáš Zajíček, +420 724 661 342.


Tomáš Říha (ve žlutém). Ilustrační foto.

Nejzkušenější házenkář Zubří Tomáš Říha: Medaili jsem chtěl kvůli svým dětem

Fotbalisté VKK, s míčem Jan Pavelka.

Lepím každou díru v naší sestavě, říká karlovický univerzál Pavelka

Rožnovský skanzen otevírá nové výstavy. Představí historické hračky i suvenýry

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dnes slavnostně zahájí dvě výstavy. Jedna z nich - Hračky nejmilejší aneb jak jsme si hráli představí soubor hraček z muzejních sbírek. Druhá - Dílna lidové umělecké výroby bude ohlédnutím za tvorbou upomínkových předmětů.

Jak jsme žili v Československu - obec Hovězí

Obec Hovězí se rozkládá na 2 211 hektarech v Chráněné krajinné oblasti Beskydy v údolí Vsetínské Bečvy. První osadníci přicházeli od poloviny 13. století. Živili se především pastevectvím.

Z Rožnova i Meziříčí zmizí telefonní budky, není zájem

Čtyři veřejné telefonní automaty zmizí z rožnovských ulic Bezručova, Svazarmovská, Meziříčská a Julia Fučíka. O tři přístroje přijdou také lidé ve Valašském Meziříčí. Jejich provozovatel, společnost O2 Czech Republic, je odstraní ze zdejších ulic Komenského, Zašovská a Seifertova.

Přepisování dějin a honičky na Pardubicku a Porta v novém hávu: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 22. až 23. května 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT