Josef Cáb vyráběl pro děti ze základní školy malé cimbálky, školáci při hraní na ně zpívali. "Z lásky k folkloru tak vznikl před pětapadesáti lety i soubor," přiblížila vedoucí. Malý cimbál je podle jejích slov velmi specifický nástroj. "Ten, kdo umí hrát na velký, ještě nemusí umět hrát na malý cimbál. Jsou od sebe odlišné. Bohužel se na to už několik let nikdo hrát neučí. Snad letos," posteskla si učitelka.


Od prvních dní vzniku souboru chodily tančit a zpívat děti prvních až devátých tříd. V posledních letech však převažují mladší ročníky.
"Dnes to jsou děti do šesté až sedmé třídy, starší už ztratily zájem. Měli jsme jen jednoho vytrvalce," vzpomíná vedoucí a jedním hlasem dodává: "Záleží ale i na rodičích. Děti už mají jiné zájmy."


Soubor složený z dětí z Vidče vystupuje s nejrůznějšími pásmy, které se snaží obměňovat každou sezonu. Vždy jsou složeny z písní a tanců Videčska a okolí. "Dvakrát ročně vystupujeme na jarmarku v Rožnově. Pokaždé s něčím jiným, aby rodiče viděli, co všechno jejich děti umí," komentovala Halamíková.


Od ostatních regionů se Videčsko liší v krokových variacích, melodiích písniček či jejich slovech. "Jsou to malé, ale podstatné odlišnosti," upozorňuje vedoucí. S tím, že konkrétně folkloristé vystupují s pásmy Když jsem chodil do školy nebo Trnka. Neopomenou ani řemeslnické tance jako třeba Ševcovský.


Do párů to prý ale moc nejde. "Máme samé holky. Kluci mají problém chodit do tanečních, natož pak do souborů, jsou asi líní," říká s úsměvem Halamíková.
Děti ze základní školy pravidelně vystupují doma i v zahraničí. "V tomto roce jsme byli na Ukrajině v Koločavě na slavnostech Ivana Olbrachta. Každoročně se účastníme kácení máje v Zubří nebo jezdíme do Frenštátu. Nemůžeme chybět ani v rožnovském skanzenu," vyjmenovala učitelka.


Při četných zájezdech není nouze o zážitky. "Když jsme jeli do Nymburka, cesta byla hodně veselá, trochu kodrcavá. Pak také máme příjemné vzpomínky ze Slovenska. Jeli jsme pod Roháče do Zuberce. Mají tam muzeum podobné jako v Rožnově. Dětem se to moc líbilo," vzpomíná Halamíková.
Malí folkloristé tančí amatérsky. O sbírání titulů ze soutěží jim nejde. Zkouší se vždy v pondělí po vyučování. Pětadvacet dětí je rozděleno do tří skupin.


Tanečníci se v těchto dnech intenzivně připravují na oslavy jubilea. V listopadu se chystají předvést v novém kulturním domě ve Vidči.