Nejstarší Bačovci si dali sraz u příležitosti oslav 60. výročí založení Valašského souboru písní a tanců Bača v roce 2005. Hlavním důvodem prý bylo nesedět doma a něco pro sebe udělat. „První bylo v plánu dát dohromady program výročí a pak se vrátit k poklidnému domácímu životu. Zjistili jsme ale, že je nám spolu moc dobře,“ vzpomíná na důvody vzniku taneční vedoucí Dana Čechová. Všichni bez výjimky si totiž moc rádi zazpívají a zatančí, protože milují valašskou písničku.

Senioři za sebou mají bohatou taneční minulost. „Někteří z nich například v mladším souboru tančili, než šli na studia, jiní pokračovali na vojně,“ vysvětlila Čechová. Vrátili se třeba i po několika desítkách let. Stejný počet tanečníků zůstal dodnes, ale soubor omladil. Nejstarší členové ze zdravotních důvodů odešli. Doplnili je však tanečníci ze střední skupiny, a tak se v seniorské složce nyní pohybují členové od 45 do 65 let. Pokročilejší věk jim ale nebrání, aby se aktivně účastnili všech významných akcí souboru.

Pravidelně se scházejí a oprašují takzvaná stará pásma, složená ze starých zvyklostí. Patří mezi ně například Meziříčské trojky, nebo Šátečkový. Nad to se pilně učí nové programy jako Formanskou točenou a Zatáčaný. Celkem vystupují s pěti pásmy.

Folkloristé tančí slavnostní a pomalejší tance narozdíl od mladších Bačovců. „Už se tak nehoníme, neskáčeme metr dvacet do výšky,“ říká s úsměvem Čechová. Jednoho podle jejích slov trápí koleno, druhý si zas stěžuje na jinou bolístku.

Soubor jezdí po seniorských přehlídkách nebo doprovází mladší složky. Staří tanečníci vystupují většinou na Valašsku a blízkém okolí.

Hezké vzpomínky mají členové na folklorní festival v Lázních Bělohrad na Jičínsku, kde pro velký zájem vystupovali několikrát za sebou.

Ze stejného festivalu si odvezli tanečníci veselou historku. „Když jsme byli v Bělohradě koncem června, všichni senioři rýpali, že by chtěli vysvědčení jako ostatní školáci. Nic jsem jim neřekla a opravdu je pro ně připravila,“ zavzpomínala vedoucí.

Aby byla sranda, někoho nechala propadnout, třeba z orientace. „Museli si potom vysvědčení nechat doma podepsat u rodičů. To víte, někteří už rodiče neměli, a tak za mnou chodili, jestli stačí podpis od vnoučat,“ pokračovala Čechová. A tak se taky stalo. Zarámované listiny seniorům dodnes visí na zdech.

Soubor se schází pravidelně. „Musím říct, že na dochvilnost si stěžovat nemůžu. Všichni jsou moc šikovní,“ pochválila. Členy tanec pořád baví a pilně nacvičují.

V nejbližších vánočních dnech se tanečníci chystají na koledování.