Od roku 1947, kdy vznikl Valašský krůžek, později přejmenovaný na Soubor valašských písní a tanců Radhošť, dětí neustále přibývalo. „Řešení vzal do svých rukou pan Václav Bradáč se svojí ženou Františkou,“ začal vyprávět předseda Spolku přátel souboru Radhošť Petr Dobrovolný. S tím, že v roce 1969 začali se skupinou dětí nacvičovat valašské tance a písničky, zvykoslovná pásma, soutěže či zábavné hry. Brzy se tak malí folkloristé mohli pochlubit účinkováním na veřejnosti.

Jakmile mohly děti vystupovat s dospělým souborem, rostla podle slov Dobrovolného jejich motivace. Zájem o práci v souboru se zvyšoval a do nácviku se postupně zapojovaly desítky ogarů a cérek z Radhoště, aby se velké množství dětí dalo zvládnout. Později vedoucí rozdělili děti do tří věkových skupin, aby každá skupina mohla ukázat právě tu oblast dětského folkloru, na kterou věkem stačí. „Dnes v souboru nacvičuje v průběhu roku okolo stovky dětí,“ prozradil Dobrovolný.

Poctivá práce s dětmi přináší i své ovoce. Soubor se pravidelně zúčastňuje soutěžních přehlídek dětských folklorních souborů, pravidelně postupuje do krajského kola a několikrát si vybojoval účast i na národních přehlídkách v Jihlavě nebo Kroměříži. „Vedle toho absolvuje každý rok celou řadu vystoupení, ať už doma nebo v zahraničí. Vyznamenáním jsou vždy vystoupení na mezinárodních folklorních festivalech v Rožnově, ve Strážnici, v Třebíči, ve Frenštátě, v Liptále, v maďarském Sárváru nebo Körmendu,“ vyjmenoval některá místa předseda.

Dle něj členství v Malém Radhošti není jenom o tom, že se děti učí tančit a zpívat, zvykosloví, úctě k tradici, ke kroji a rodnému kraji nebo odpovědnosti a práci v kolektivu, ale také o poznávání jiných míst a jiných kultur. „Zejména na folklorních festivalech se mohou setkávat s účastníky mnohdy i z exotických zemí,“ myslí si Dobrovolný.

Soubor Malý Radhošť při vystoupeních doprovází vlastní cimbálovka. Nejprve to byla cimbálová muzika dospělého souboru Radhošť, později takzvaná Malá souborová muzika. V posledních letech spolupracuje soubor s dětskými cimbálovými muzikami ze Základní umělecké školy v Rožnově. „První byla cimbálovka Šťuhélek, děti ale odrostly, a tak Zita Vinklerová stála u zrodu další muzičky, která si říkala Ogaři a cérky, ale i ti se už rozlétli do světa, a v současné době souborová vystoupení doprovází další generace malých muzikantů, která si říká Muzička Malého Radhoště,“ uvedl předseda.

Děti dospívají a odcházejí na střední školy, mění své zájmy. Někteří přecházejí do dospělého souboru Radhošť. S jinými vedoucí souboru ztrácejí kontakt úplně. „Nejvíce srdce zahřeje, když se k nám vracejí coby rodiče se svými ratolestmi a zakládají tak další a další generace Malého Radhoště,“ poděkoval na závěr s úsměvem na rtech Dobrovolný.