Na počátku byl založený pod jménem Valašský krůžek a vznikl při Muzejním národopisném spolku. Později přešel pod křídla Osvětové besedy a přejmenoval se na dnes známý Radhošť. "U zrodu stál Václav Bradáč. Tvůrce choreografie, který dokázal během vteřiny vysypat z hlavy dvacetiminutové pásmo. Z jeho díla těžíme dodnes," přiznal vedoucí souboru Tomáš Gross. Bradáčova rodina působí na nejrůznějších postech v souboru doposud. Mezi další osobnosti patří spoluzakladatelé, muzikanští bratři Vladimír a Jaromír Štruncovi, Miloš Kulišťák, Věra Otevřelová nebo Ivan Bělunek.


Přes pětadvacet tanečníků dospělé složky je rozdělených hned do tří skupin. "Mezi námi je Veterán klub těch nejstarších a takzvaná Stará garda. Hlavně pak ale ti nejaktivnější: od osmnácti do čtyřiatřiceti let," přiblížil Gross.
Radhošťáci zvládají vystoupení valašských tanců, písní i lidových obyčejů. Ve svém repertoáru má soubor figurální, řemeslnické, mužské i dívčí tance a tematická pásma. "Za většinu našeho repertoáru musíme poděkovat znovu panu Bradáčovi. Tanečníci zvládají na výbornou například až osmipárový Tkalcovský tanec nebo Mlynářský, které patří mezi řemeslnické," vzpomněl vedoucí. Pak jsou to točivé tance, jež má každý valašský soubor. "Radhošť si zakládá na figurálních tancích. Nejsou tolik divácky atraktivní, ale dají se dál aplikovat do pásem, nebo se tančí samostatně," myslí si Gross. Vedoucí souboru nezapomněl zmínit také Josefa Goláně, prý nejlepšího odzemkáře široko daleko, který vyhrává, co se dá.
Mezi tematickými pásmy pak soubor předvádí Masopust, Velikonoce s vynášením Mařeny, Stavění a kácení máje.
Tanečníci během roku absolvují řadu vystoupení doma i v zahraničí. Pravidelně vystupuje soubor na prknech Valašského muzea v přírodě nebo na městských jarmarcích.
Bohaté je i mezinárodní působení. Tradiční vazby udržuje Radhošť s Maďarskem. Společně třeba vystupují folkloristé se souborem Béri Balogh Ádám z Körmendu. "Loni jsme například byli v Bulharsku," zmínil Gross.


Na cestách si užijí i mnoho legrace. "Jednou jsme jeli na zájezd autobusem. To jsme byly ještě děcka. Byla dobrá atmosféra a nutno podotknout, že neposilněná alkoholem. Napadlo nás, proč si nezatančit přímo v autobuse. Tak jsme to zkusili a opravdu, většinu pásem jsme odtančili v úzké uličce. Hodně jsme se u toho nasmáli," zmínil Gross a ještě jednu přidal:
"Jeli jsme tenkrát do Belgie. Kamarád, vyučený kovář, neuměl ani jeden cizí jazyk. Měli jsme belgického průvodce a on na něj valašsky zvolal "možu". Belgičan mu na to odpověděl Bonjour, protože to zní stejně. Naprosto nás ohromil. Od té doby mu říkáme, že je světák znalý jazyka," dodal s úsměvem.


Předtím, než však vůbec někde soubor zatančí, čeká tanečníky tvrdý, ale mnohdy veselý trénink v aule Střední zemědělské a přírodovědné školy v Rožnově vždy v pátek. Nově pak i o víkendu.
"Důvodem je, že mnoho členů jsou vysokoškoláci a jinak by to nešlo," vysvětlil vedoucí.
Tanečníky doprovází cimbálovka souboru Radhošť vedená Katkou Niklovou, za svobodna Bradáčovou, složená z houslí, cimbálu, basy, klarinetu i violy.


Letos se soubor chystá kolem poloviny listopadu na křest knihy.
"Jedná se o autorský zpěvník hudebních úprav folklorních písní a melodií Václava Bradáče," upřesnil Gross. V prosinci pak následuje vystoupení na Živém Betlémě ve skanzenu.
Členové Radhoště pořádají již po celá desetiletí tradiční Valašský bál, který se těší značné oblibě nejen obyvatel města Rožnova. (kas)