U kolébky krúžku stálo několik milovníků valašských písní a tanců v čele s národopiscem Milošem Kašlíkem. Všechny taneční generace mu dávají za vděk, že již od začátku soubor vynikal čistotou folkloru a národopisnou věrností, kterou si uchovává dodnes.

Nelze však zapomenout äni na jeho nejbližší spolupracovníky. „Byli to strýc Vilém Šob a Josef Šimčík starší,“ uvedla současná vedoucí Irena Smolková. Vznik krúžku se údajně předběžně dohodl už v roce 1944 na májové zábavě v hospodě „Na Fojtství“ v Poličné. Poté dali Kašlík s Josefem Šimčíkem dohromady kapelu a Vozáci zase tanečníky. Společně pak nacvičili dožínky a Václav Vozák odzemek.

Tance se tenkrát tančily v kruhu, bez choreografických úprav. Někdy se zpívalo při tanci, jindy zase samostatný zpěv střídal taneční vystoupení.

V současnosti je soubor Bača rozdělený do dvou složek. Základní skupina čítá kolem 18 členů v průměrném věku 20 let. Většina pochází z Valašského Meziříčí a jeho okolí: Hrachovce a Poličné. „Jádro souboru tvoří mládež, která vyrostla v dětském folklorním souboru Ovečky,“ vysvětlila Smolková.

Do základní skupiny dnes už dochází dospělé děti některých souborových seniorů. „Tančí nám celé rodiny. Například Dobiášovi a Štěpánovi z Hrachovce, Trusinovi nebo Koutní,“ zmínila. V pásmech zpracovávají souboráci oblast Meziříčska a Rožnovska. „Chceme uchovat čistotu tanců a zpěvů v regionu,“ nechala se slyšet vedoucí.

„Tematicky jsou jednotlivé programy zaměřeny od žertovného pojetí tanců točené, řemeslnických, zbojnických až po vážnější tematiku obřadní, jako jsou například svatební písně,“ vyjmenovala.

Repertoár souboru obsahuje pásma původní i nová. Například tradiční pásmo písní a tanců z Meziříčska s názvem U muziky, taneční pásmo inspirované mlynářskými melodiemi a pohybem mlýnských kol, Vojenské, či pásmo valašských figurálních tanců Muzikanti hrajte a bezpočet dalších.

Mimo komponovaná tematická taneční pásma mají taneční skupiny v repertoáru celou řadu tanců typických pro specifickou oblast Valašska nejen v polkovém a valčíkovém rytmu, ale i mateníky se střídajícím se dvou a tří-čtvrťovým rytmem. Kromě točené třeba slavnostní starodávný či zatáčaný.

Každoročně se soubor účastní folklorních festivalů a přehlídek v České republice a zahraničí. Nechybí ani na vystoupení v domácím městě a okolí.

„Mezi nejčerstvější úspěch patří ocenění na festivalu Týden Beskydské kultury v Polsku, ze kterého jsme si dovezli ocenění za udržování specifického stylu hudby a zpěvu. Ve dvacetileté historii festivalu jsme teprve třetí z Česka,“ pochlubila se Smolková.

Bačovci sami řadu společenských událostí pořádají. „Každoročně začátkem ledna chystáme Bačovský bál, kde k tanci a poslechu hrají čtyři cimbálové muziky. Na jaře a na podzim vždy v polovině dubna a v polovině října zas posezení u cimbálu pod názvem Valašská liga, kdy k tanci a poslechu hraje naše cimbálovka Bača a jedna z předních moravských cimbálových muzik,“ připomněla vedoucí.

Každý druhý rok v září se pak příznivci folkloru mohou těšit na mezinárodní Babí léto, festival dětských dospělých a seniorských souborů nebo štědrovečerní zpívání koled na meziříčském náměstí v podloubí domu U Apoštolů.

Soubor vede Irena Smolková, vedoucí základní složky je Vlastislav Ondrušek, choreografkou a uměleckou vedoucí obou skupin souboru Bača je Renáta Kotasová, vedoucími tanečních skupin jsou Vlastislav Ondrušek a Dana Čechová, soubor doprovází cimbálová muzika Bača pod uměleckým vedením Ctirada Bryola.