„Už pojede?“ ptá se asi čtyřletý chlapec svého tatínka. Mezitím nedočkavě zkontroluje koleje, po kterých se co nevidět objeví to, na co všichni čekají. „Musíš počkat. To, že jede, poznáme podle dýmu,“ vysvětluje hošíkovi jeho otec.

Dětské nožky začínají dvacet minut před osmou nervózně podupávat.

V sobotu ráno si totiž dobrovolně přivstaly jenom z jediného důvodu – stylovému vítání jara. To svým zákazníkům dopřály České dráhy v podobě historické parní lokomotivy.

„Už jede!“ ozve se po několika minutách. Všechny hlavy se jako na povel otočí ke sloupu dýmu, který o několik desítek metrů dál stoupá do výšky. Otcové postupně překvapují své ratolesti i známé svými znalostmi. „Když jde z komína tmavý dým, znamená to, že vypustili páru,“ vysvětluje jeden z mužů na peróně.

O pár okamžiků později se už na kolejích zjevuje vlak. Postupně přijíždějí starobylé vagony, jako poslední vjíždí na scénu historická lokomotiva se sympatickým názvem Kocůr. Čtyři vagony pozorují cestující zprvu s nedůvěrou.

„Myslíte, že se tam vůbec vlezeme?“ zazní pochybující hlasy. Odpověď dostanou hned vzápětí. Prostorné lavičky nabídnou své zázemí každému.

Jakmile vlak zastaví, hrnou se všichni k nejbližším schůdkám. Zatímco někteří jsou svými rodinami vysláni chytnout místo, další se chopí kamer a fotoaparátů. Historická lokomotiva se přeci jenom po kolejích neprohání každý den.

Vlak konečně vyjíždí. Do jednotlivých vagónů postupně vstupuje průvodčí v historické uniformě s úsměvem na tváři. „Dobrý den, vítám vás na jízdě, kterou uvítáme jaro. Doufám, že jste si nezapomněli sáňky,“ zdraví kontrolor speciálních lístků Martin Šůstal.

Na trase z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm se dostane na každého. Děti v rukou tisknou jízdenky, jen aby je mohly odevzdat procházejícímu průvodčímu.

„A víš co?“ povídá Šůstal malé dívence. Mladá slečna zvědavě čeká, co vtipkující průvodčí vymyslí.

„Já jsem tu dneska zadarmo, takže si ten lístek označ klidně sama,“ vybízí historický kontrolor. Dívka si nakonec domů odváží nejen zážitek z jízdy starobylým vlakem, ale také novou zkušenost v podobě proštípnutí lístku.

Lokomotiva, jež se v sobotu mezi Meziříčím a Rožnovem projela celkem čtyřikrát, pochází podle Šůstala z roku 1898. „Byla vyrobena pro Severní dráhu císaře Ferdinanda,“ podotýká Šůstal, který je krom občasného historického „průvodcování“ také členem Valašské společnosti historických kolejových vozidel. Právě uplynulý víkend vyjela mašinka pro cestující poprvé po čtyřiceti letech.

Kdo se historickým vlakem nesvezl, však nemusí zoufat. Podle Šůstala se podobných vyjížděk plánuje více.

„Čtrnáctého května pojedeme s lokomotivou Matějem vyjet napříč Valašským královstvím. Začátek bude v Rožnově, vlak pojede až do Bylnice, kde bude připraven doprovodný program,“ pozval Šůstal. Další jízdou bude o týden později z Kroměříže do Zborovic za pomoci lokomotivy Kocůr.

Konečná. Vlak se nepyšní tím, že by jezdil načas. Cestující ale několikaminutové zpoždění rádi omluví. Pocit, že se ocitli ve stroji času, dřevěný interiér a atmosféra, která je v blízkosti vlaku všudypřítomná. To je to, proč mnohým oblaka páry ani pomalá a opatrná jízda ctnostné kolejové dámy vůbec nevadí.