Není se čemu divit, Bystřice byla svého času vyhledávaným lázeňským městem. Navíc ji Tomáši Masarykovi doporučil přítel, bystřický rodák, profesor na Vyšší dívčí škole v Praze František Táborský.

Později se do Bystřice Masaryk vrátil a v březnu 1907 zde odstartoval svou úspěšnou volební kampaň. A právě hlasy z Valašska a Zlínska jej následně dostaly jakožto poslance do Říškého sněmu ve Vídni a nastartovaly jeho úspěšnou politickou kariéru, která trvala dalších téměř 30 let.

Vysvědčení z Valašska

V roce 2019 uvedla obec Chvalčov ve své publikaci vydané k 650. výročí založení obce, že Masarykova nejmladší dcera Olga zde dokonce v roce 1898 navštěvovala druhou třídu základní školy. Potvrzuje to i současný starosta obce Antonín Stodůlka. „Ano, jeho dcera má vysvědčení z naší školy. Ale chodila k nám jen krátce v závěru školního roku,“ uvedl Stodůlka. Manželka Masaryka Charlotta podnikala s dětmi také výlety do hor.

Stejně jako návštěvu Bystřice, i bydlení v domě u Skalových doporučil rodině pozdějšího prezidenta František Táborský. Současný majitel domu příliš detailů z pobytu Masarykových nezná. „Něco málo mi vyprávěla kdysi babička. Jednalo se prý asi o čtrnáct dnů, ale sám jsem se o to nikdy víc nezajímal,“ přiznal.

V Čechách zatracován

Zda to byla letní dovolená, která jej nakonec utvrdila, aby si vybral Valašsko jako volební obvod nikdo neví. Byla to spíše z nouze ctnost. První československý prezident Tomáš G. Masaryk byl totiž diplomat každým coulem.

„Masaryk si byl vědom, že v Praze by při volbách pohořel. Lidé ho tam neměli rádi kvůli jeho názorům při sporu o pravosti rukopisů královedvorského a zelenohorského a názorům na soudní proces s Židem Leopoldem Hilsnerem. Proto se poohlížel po jiném volebním obvodě, kde by měl šanci na úspěch,“ uvedla důvod kandidatury na Valašsku ředitelka Státního okresního archivu v Kroměříži Jitka Zezulová. A jeho dobře promyšlený tah se mu vydařil. Ačkoliv se od rodné Moravy „odstřihl“ Tomáš G. Masaryk velmi záhy po dokončení středoškolského vzdělání, při volbách v roce 1907 slavil úspěch právě na Valašsku a Zlínsku.Ve volbách porazil svého protikandidáta Viléma Povondru z Kroměříže 4 138 hlasů ku 3 324 hlasům.

„Masaryk získal vysoký počet hlasů v Novém Jičíně, Kopřivnici, Vsetíně, Zlíně, Bojkovicích a v Bystřici pod Hostýnem,“ uvedl ve své publikaci zaměřené na působení Tomáše G. Masaryka na východní Moravě Ctibor Nečas. Svérázný valašský kraj mu tehdy přinesl štěstí. Ve volbách o čtyři roky později o jeho vítězství již nebylo pochyb. Masaryk zvítězil nad protikandidátem Františkem Nábělkem v téměř všech obvodech.

Užší kolo voleb do Říšského sněmu 23. května 1907:

(vybraná města, kde Masaryk ovládl volby)

Bystřice pod Hostýnem 435 305

Kopřivnice 325 131

Nový Jičín 277 90

Valašské Meziříčí 313 224

Vsetín 761 396

Zlín 433 198