Ivo Mitáček, mluvčí krajských hasičů: „Žháři na Valašsku nejsou při zakládání požárů příliš vynalézaví.“

Za nejzávažnější příklad žhářství považuje mluvčí hasičů sérii požárů založených během jediné květnové noci ve Valašském Meziříčí. „Z osmého na devátého května jsme celkem devětkrát během několika hodin vyjížděli k hořícím kontejnerům, volnému odpadu a obalům,“ zavzpomínal Mitáček s tím, že škody se vyšplhaly do desítek tisíc korun.

Vše začalo hořícím odpadu v ulici Tolstého, který byl hasičům hlášen jednadvacet minut po desáté hodině večer.

„Další případy potom následovaly rychle za sebou a poslední výjezd byl krátce po půl druhé ráno,“ uvedl mluvčí hasičů. Hořelo v ulicích 1. máje, Máchově, Nádražní, Seifertově, Luční, U Nemocnice a na křižovatce ulic Smetanova a Máchova.

Jeden z požárů založil žhář také na nákladové rampě místního obchodního centra. „Zapálil uskladněné obaly a skladovací palety,“ vyjmenoval Mitáček.

Podle jeho slov stihla plameny v několika případech částečně uhasit policejní hlídka, která po opakovaných hlášeních začala objíždět okolí a po neznámém žháři pátrat.

„My jsme se snažili co nejrychleji zabránit tomu, aby se požáry rozšiřovaly,“ konstatoval mluvčí hasičů.

Podle Mitáčka je v současné době poměrně jednoduché prokazatelně zjistit či vyvrátit zda oheň vznikl samovolně nebo byl zapálen úmyslně. „Při zjišťování příčin využíváme moderních metod, laboratorních testů nebo můžeme využit i služeb kriminalistického ústavu,“ vyjmenoval Mitáček s tím, že dříve byla tato práce daleko obtížnější.

„Oheň navíc zanechává naprosto typické stopy, které zkušený vyšetřovatel pozná,“ dodal mluvčí.

Přesto ještě existují případy, kdy se navzdory moderním technologiím hasiči musí při vyšetřování spolehnout i na svědectví lidí.

Také způsobů a možností jak založit oheň existuje podle Mitáčka široká škála. „U požárů, které jsme likvidovali na Valašsku si však žháři se zapálením příliš hlavu nelámali,“ podotkl mluvčí s tím, že nevyužívali žádných technických pomůcek, časovačů nebo něčeho podobného.