V první fázi se zvýšení týká obchodních center, jejichž součástí jsou supermarkety s prodejní plochou větší než 400 metrů čtverečních. Konkrétně jde o obchodní zónu kolem supermarketů Billa, Kaufland, Lidl, Penny a Tesco. Do budoucna by se podle zastupitelů mohlo město zaměřit i na další lokality.
Město ubezpečuje, že se zvyšování daně nedotkne běžných občanů ani místních drobných podnikatelů. Alespoň v první fázi. Jak budou ale reagovat obchody na zvýšení nákladů? Propouštěním zaměstnanců nebo růstem cen?
Starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek odmítá tvrzení, že by se zvýšení daně z nemovitosti mělo promítnout do ceny zboží.
„Zvýšení daně z nemovitosti u jednoho objektu o řádově několik set tisíc ročně se v jeho ekonomice při miliardových obratech zcela ztratí. Ceny zboží navíc určuje trh a zejména tržní konkurence, která je u nás ve Valašském Meziříčí vysoká. Zároveň se tímto krokem snažíme narovnat tržní prostředí, v němž jsou místní podnikatelé znevýhodněni na úkor nadnárodních řetězců.“
S rozhodnutím meziříčských zastupitelů se neztotožňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj je základem úspěchu v podnikání stabilní podnikatelské prostředí umožňující plánovat investice, počty zaměstnanců a jejich mzdy či ceny, které musí odrážet náklady.
Pokud však někdo udělá neočekávanou a zásadní změnu v podnikatelském prostředí, musí se to podle Prouzy logicky ve všech těchto případech projevit.
Dvojí metr?
„V celé této kauze velmi výběrového zdanění je ale ještě další rozměr, který slušně pojmenuji jako nešťastný. Je totiž vidět, komu dává starosta Valašského Meziříčí přednost. Podmínky pro společnost Deza s dlouhodobou zátěží chemické výroby na životní prostředí se nijak nemění. Zato čisté obchodní zóny zásobující obyvatelstvo nezbytným zbožím chce pan starosta trestat zvýšením daní. Logika se v tom najít nedá,“ řekl Tomáš Prouza.
