Na záměr za více než třicet milionů korun získalo Národní muzeum v přírodě významnou podporu z takzvaných norských fondů, příspěvek pokryje devadesát procent nákladů.

Vznikne i nová interaktivní expozice pro návštěvníky rožnovského skanzenu.

„Jde o zvýšení ochrany jedinečného sbírkového fondu. Soustředí se na rozvoj bezpečnostních systémů s ohledem na ochranu sbírek ve Valašském muzeu v přírodě, a to zejména v oblasti prevence vzniku požáru, krádeží, vandalizmu, terorizmu a ostatních nezákonných činností,“ uvedla mluvčí Valašského muzea v přírodě Pavlína Polášková.

Projekt má tři klíčové části. Tou první je samotná instalace systémů technické ochrany, dalšími jsou spolupráce s partnery a tvorba interaktivní části expozice.

Instalace systémů technické ochrany je rozdělena do čtyř základních bloků: patří sem rozmístění poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů s napojením systému centralizované ochrany policie, dále vybudování monitorovacího centra elektrické požární signalizace s napojením na pult Hasičského záchranného sboru v Rožnově pod Radhoštěm, instalace vnitřního kamerového systému a vybudování centrálního operačního střediska.

Co se počtu jednotlivých zařízení týče, vedle asi osmdesáti kamer se jedná o stovky požárních a pohybových čidel.

„Všech zabezpečovacích prvků je dohromady více než tři tisíce sedm set,“ prozradil generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Vitruální pult pro děti

Čidla a další prvky by měly být umístěny tak, aby je pokud možno návštěvníci nevnímali.

„Co si naopak přejeme, aby vnímali, je virtuální pult, který chceme udělat u vstupu,“ upozornil Ondruš na připravovanou interaktivní expozici. Virtuální pult centralizované ochrany bude ve vstupních prostorách objektu Sušák. Zejména dětem a mládeži umožní vyzkoušet si funkci operátora a jeho chování v krizových situacích – při požáru, odhalení krádeže či vandalismu.

„Návštěvníkům prostřednictvím grafické nadstavby umožníme prohlížet si celý areál pomocí přenosu obrazu z instalovaných kamer on-line a prostřednictvím simulací mimořádných událostí si zahrát na operátory, velitele zásahu a podobně,“ upřesnila Pavlína Polášková.

Návštěvníci se seznámí se základními fyzikální principy detekce, způsoby přenosu informací, vhodnými prostředky pro hašení různých druhů sbírkových předmětů, postupy při řešení mimořádných situací a další věci.

„Aplikace bude zároveň sloužit k on-line prohlídce areálu pro návštěvníky se sníženou možností pohybu a orientace,“ doplnila mluvčí.

Projekt, který cílí na zvýšení zabezpečení muzejních sbírek, odstartoval v loňském roce. Dokončený má být na jaře 2024. Podle pracovníků muzea představuje unikátní možnost systémového přístupu k ochraně specifické části kulturního dědictví – dřevěných budov mimořádného významu a sbírkových předmětů, které jsou v nich jako součást expozic umístěné.

Velkým přínosem je také spolupráce a výměna zkušeností s odborníky z norského Rørosu, města zapsaného v seznamu UNESCO.