Celorepubliková konference konzervátorů – restaurátorů je zaměřená například na restaurování památek poškozených ohněm (chata Libušín) či historické zbraně z hradu Krásna Hôrka nebo také na restaurování kolekce šperků, osazených unikátními českými granáty.

Do Národního muzea v přírodě – Valašského muzea v přírodě v Rožnově míří konzervátoři a restaurátoři z celé České republiky.

„Pravidelně jsou zde prezentovány nejen původní studie z oblasti průzkumů nejrůznějších materiálů, konzervátorsko-restaurátorské zásahy, preventivní péče o památky a nové metody v oblasti ochrany kulturního dědictví,“ uvedla náměstkyně ředitele pro Metodické centrum konzervace Alena Selucká.

ÚVOD BUDE PATŘIT OBNOVĚ LIBUŠÍNA

Tři konferenční dny nabídnou účastníkům bohatý program. Úvodní přednáška je věnována národní kulturní památce Libušín, která byla těžce poškozena požárem v roce 2014. Představeny budou výsledky průzkumu barevné povrchové úpravy exteriéru tohoto výjimečného architektonického objektu a konceptu jeho obnovy po poškození požárem.

Tématu rizika ohně a jeho ničivým účinkům na památky bude věnovaný i další příspěvek o restaurování historických palných zbraní z hradu Krásna Hôrka.

„Ze širokého spektra dalších příspěvků jmenujme alespoň restaurování a průzkum kolekce šperků Ulriky baronky von Lewetzow, která je osazena pravými českými granáty extrémní velikosti. Dále budou představeny podmalby na skle, restaurování pohyblivého betlému z Dětenic nebo průzkum portrétních miniatur na slonové kosti,“ doplnil Tomáš Gross, mluvčí Národního muzea v přírodě.

EXKURZE VE SKANZENU I NA PUSTEVNÁCH

Součástí konference je také panelová diskuze u posterových prezentací s neméně zajímavými tématy nebo odborná exkurze, která letos zahrnuje prohlídku areálu Valašského muzea v přírodě i návštěvu Libušína na Pustevnách.

„Kulturní dědictví ve své hmotné i nehmotné podstatě představuje hodnoty, které je důležité chránit a uchovávat pro budoucí generace,“ zdůraznil Tomáš Gross s tím, že v oblasti ochrany kulturního dědictví hraje důležitou roli zejména konzervace a restaurování.

Postupný vývoj tohoto oboru s cílem zkvalitnění péče o objekty kulturního dědictví je podle Grosse založený především na prohlubující se mezioborové spolupráci.

„Konference vytváří platformu pro sdílení a výměnu znalostí a zkušeností odborníků z řad muzejní a galerijní sféry, památkové péče, archivů, knihoven i odborných a vysokých škol,“ vyjmenoval Tomáš Gross.

Konferenci konzervátorů a restaurátorů každoročně pořádá Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně ve spolupráci s Komisí konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií ČR a za podpory Ministerstva kultury ČR a Českého výboru ICOM (Mezinárodní rada muzeí). V letošním roce přijalo roli hostitelské instituce Národní muzeum v přírodě.