Nejprve zaplane vatra na Radhošti. Přidají se na Santově, Búřově, Zákopčí i Kohútce

Tradici pálení svatojánských ohňů v předvečer svátku svatého Jana Křtitele hodlají dodržet také v Malé Bystřici na Santově. „Připojí se i ve Valašské Bystřici na Búřově a Polomci, ve Velké Lhotě u Malíků, v Hutisku-Solanci na Zákopčí u Jurků a v Poskle u Slováků, ve Stříteži a ve Vidči. Ale také na hřebeni Javorníků u hotelů Portáš a Kohútka," uvedl jednatel rožnovských Městských lesů Rostislav Polášek.

Právě Městské lesy Rožnov pod Radhoštěm spolu s Maticí Radhošťskou a Muzejním spolkem Valašská Bystřice na tradici pálení svatojánských ohňů na Valašsku letos navazují. „Jde o typický fenomén svatojánské noci. Vatry, zapalované na nejvyšších místech v krajině, představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. V minulosti hořívala na kopcích v okolí Radhoště téměř třicítka ohňů," dodal Rostislav Polášek.

Jednu z prvních podrobnějších zpráv o oslavách svátku svatého Jana Křtitele a letního slunovratu na Radhošti zaznamenal v roce 1710 rožnovský farář Jan Vavřek. Mimo jiné napsal: „O svátku svatého Jana Křtitele schází se nesmírné množství lidu z panství hukvaldského, rožnovského a frýdeckého a v době pokojné i pohraniční Slováci uherští. Po starodávném způsobu beze všeho nátěru pověrčivosti pohanské tančí lid u ohňů a strojí slavnostní radovánky."

O svatojánské noci měly zvláštní sílu byliny, které babky kořenářky trhaly pro celoroční léčení i pro magické účely. „S pomocí devatera kvítí, svitého do věnce a uloženého pod polštář, dívky přivolávaly sny o svých milých. Čarovnou noc si užívaly i děti. Z květin a trav vázaly svatojánské postýlky, schovávaly je pod stůl a ráno hledaly, jestli jim tam svatý Jan nechal nějaký dárek," dodal rožnovský folklorista Tomáš Gross.