O interpretech i návštěvnících se pro Deník rozpovídala jeho ředitelka Magdalena Raková. Funkci převzala před rokem a půl po bývalém dlouholetém řediteli Jaroslavu Balouškovi, který je nyní místostarostou města.

Lucie Bílá, Marie Rottrová, Kryštof, Adam Ďurica. Jak se vám daří dostat do Valašských Klobouk taková jména?

Klobučan tady stojí od 90. let, má za sebou bohatou historii a za tu dobu si už mezi umělci vytvořil své jméno. Rádi se k nám vracejí. Jsme spádová oblast na pomezí hranic, zajišťujeme kulturu pro Hornolidečsko, Slavičín až po Luhačovicko, často k nám jezdí i lidé ze Slovenska. A totéž platí i pro umělce, slovenští interpreti jsou tady velmi oblíbení.

Na většinu koncertů i divadelních představení máte vyprodáno. Čím si vysvětlujete takový zájem?

Jednak u nás vystupují umělci, které zná široká veřejnost a takzvaně táhnou. Navíc máme velkou kapacitu sálu v porovnání s okolními městy (kapacita velkého sálu je 1300 míst ke stání, 400 míst k sezení - pozn. redakce). Klobouky byly odjakživa spjaté s kulturou, vždy se tady za ní jezdilo. Takže určitě je to dáno i historicky. Platíme za rockový kraj, dříve se lidé bavili na zábavách a každý týden bylo plno. I když tato generace zestárla, tak zvyk chodit za kulturou jí zůstal.

Vizualizace možné podoby Zlína a architektka Monika Zvonková.
Zlín byl vždy o krok napřed. Proč by tedy nemohl mít nejvyšší budovu v Česku?

Hodně času věnujeme také reklamě a propagaci, včetně sociálních sítí. Spolupracujeme i s externími promotéry, kteří jsou například ve šňůře s interpretem. To znamená, že jsme v řadě jejich koncertů a jsme zmíněni po celé republice. I to nám přiláká posluchače. Je to kombinace všech těchto faktorů. Po covidu se zájem návštěvníků samozřejmě zabrzdil, ale teď jedeme opět na 150 procent.

Podle jakého klíče sestavujete program?

Máme tradiční akce, které jsou de facto v kalendáři nedotknutelné. Jde o Valašský mikulášský jarmek, Velikonoce nebo plesovou sezónu, během které nic jiného neplánujeme. Dlouhodobě spolupracujeme s divadelní společností Háta, u které víme, že nám vždy nabídnou představení, o něž bude zájem. A v neposlední řadě sledujeme nabídky promotérů. Je opravdu z čeho vybírat, za a ta léta se program tvoří téměř sám.

Na co se mohou návštěvníci těšit letos?

Na jaře jsou to dvě divadelní představení pražských divadel. Potom připravujeme kulturní léto s bohatým programem od swingu přes dechovou hudbu, rockovou muziku, folk. Součástí bude také třídenní festival, setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Podzim se ponese v rockovém duchu, kdy k nám přijedou Horkýže Slíže, Škwor a trochu to vyvážíme krásným Vánočním koncertem Dashi a skupinou Pajky Pajk.

Ohlédnutí za 63. Zlín Film Festivalem.
64. Zlín Film Festival ovládne centrum Zlína. Co všechno letos nabídne?

A protože musíme být s programem téměř dva roky napřed, tak už teď můžu prozradit, že na Vánoce 2025 plánujeme koncert oblíbeného českého zpěváka, jehož vánoční písně v rádiu nikdy nechybí a který má velmi úspěšnou dceru sportovkyni.

Koho byste ráda do Valašských Klobouk dostala, jaký je váš sen?

Mým snem není ani tak vystupující na pódiu jako spíš zaplněné hlediště. Aby byli diváci a posluchači spokojení a rádi se k nám vraceli. A co se týká interpretů, tak není to můj nápad, ale naprosto se s ním ztotožňuji. Ráda bych tu viděla vystupovat Tanečnice z Lúčnice. Jen nevím, zda by se nám na jeviště vešly.

Dostáváte třeba i tipy od samotných Klobučanů, koho by tady rádi viděli?

Ano, nedávno jsme měli veřejné fórum, na kterém byl i prostor pro kulturu. A sešla se nám spousta tipů, jak už to bývá, každý má své preference. Jedna část by chtěla více mainstreamových koncertů a druhá naopak alternativní kulturu. Snažíme se to vybalancovat tak, aby si u nás vybral každý.

Výrobce destilátů Rudolf Jelínek, 21. listopadu 2023, Vizovice.
Království slivovice. Tady vzniká pověstná pálenka Rudolf Jelínek

Který z interpretů ve vás zanechal největší dojem?

Pro mě byla největším zážitkem Aneta Langerová. Mám nejradši část příprav před samotným koncertem. Aneta u nás začínal tour, připravovali si zvuk a to chystání, to napětí před tím, opravdu jsme si to užili.

A z druhé strany, co říkají zpěváci a kapely na Valašské Klobouky?

Náš catering je už pověstný. Naposledy jsme tady měli Davida Kollera, a ten se už dopředu těšil na naše řízky, které si pamatoval z předchozí návštěvy. Prý byly nejlepší z celé tour. Samozřejmě se snažíme, aby se u nás vystupující cítili co nejlépe a splníme jejich požadavky na 100 procent. A když přidáte trochu víc úsměvu a radosti, tak je spolupráce vždy mnohem lepší. A nesmím zapomenout, že vždy od nás odjedou i s tradiční valašskou slivovicí.

Přece jen takto vytížený kulturák se poslední opravy se dočkal v roce 2021 při modernizaci předsálí a sociálního zařízení, téměř před deseti lety došlo k výměně oken a zateplení. Nezasloužil by si podle vás opravu i hlavní sál?

Určitě. Naším zřizovatelem je ale město, takže je to plně v jeho gesci. Kulturní dům je součástí kulturního a vzdělávacího střediska, kdy provozujeme také muzeum, knihovnu a kino. Celkem máme jako příspěvková organizace města rozpočet 14 milionů korun.

Vlasta Redl s kapelou.
Osobitý muzikant Vlasta Redl zahraje s kapelou na Vsetíně. Slaví 50 let na scéně

Letos nás čeká minimálně výměna jevištního osvětlení a nákup nových židlí a stolů, v nákladech zhruba šest milionů korun. Do budoucna by si sál větší opravu zasloužil. Je to ale otázka v řádu desítek milionů, na které je nutné najít prostor v městském rozpočtu, případně v dotačních programech.