Střed obce leží 460 metrů nad mořem, nejvyšší vrchol, Tanečnice, je ale mnohem výše, 912 metrů nad mořem.

Valašská Bystřice má něco přes dva tisíce obyvatel. A jejich počet rok od roku roste. „Máme tady všechno, co potřebujeme, doktory, obchody, sportoviště, kulturu, lékárnu. Nemyslím si, že by nám tady něco chybělo,“ vychválil obec třiadvacetiletý Jiří Snoza.

Toho, že si lidé nestěžují, si starosta Miroslav Martínek cení. „Je ohromné, že se mladí nesnaží utéct jinam. Děláme taky vše pro to, aby zůstali,“ usmál se.

Práce se mu daří. Obec byla čtyřikrát oceněna v soutěži Vesnice roku. V roce 1997 získala zelenou ztuhu za vzhled obce a životní prostředí, v roce 1999 a 2003 za společenský život, v roce 2003 navíc za knihovnu a v roce 2008 dostala duhovou ztuhu za naději pro živý venkov.

„Snažíme se, aby tady lidé měli vše, co potřebují,“ řekl Martínek s tím, že ve vesnici mají ordinaci čtyři lékaři. „Zubař, obvoďák, gynekolog a dětský lékař. Je tady také výdejna léků,“ vypočítal starosta. Obchodů je ve Valašské Bystřici pět, dále tam sídlí květinářství i prodejna průmyslového zboží.

Za kulturou lidé chodí do společenského domu. V obci působí valašský folklorní soubor Troják, dechovka Bystřičanka, Valašský sbor portášský, divadelní soubor Chaos a cimbálovka Troják.

Ani za sportem nemusejí lidé jinam. Vesnice má multifunkční hřiště, tenisové kurty, lyžařský areál, golfový klub a dvě fotbalové hřiště.

„Lidé si na život v obci nestěžují. Jedině v zimě. Udržujeme totiž sto kilometrů silnic, a když nasněží, je problém s odhrnováním,“ popsal starosti Martínek.

Každý, kdo do Valašské Bystřice přijede, si musí všimnout, že se obec dynamicky rozvíjí. „Loni jsme postavili přístavbu domova pro seniory za třiadvacet milionů, letos opravíme stávající budovu, což bude stát zhruba stejně,“ vylíčil místostarosta Radek Halačka.

Zastupitelé plánují také obnovu centra vesnice. Příjezd do něj usnadní nová přehledná křižovatka nebo kruhový objezd, u obecního úřadu vznikne velké parkoviště a nebezpečné zastávky se dočkají opravy. „Chceme také opravit cestu do místní části Búřov, musíme rozšířit hřbitov a po rekonstrukci volá také mateřská škola,“ přiblížil Halačka.

I kdyby vyšla jen polovina plánů, které nosí radní Valašské Bystřice v hlavě, lidé by byli spokojeni. „Bydlím tady už čtyřicet let a nikde jinde bych žít nechtěla,“ přiznala osmašedesátiletá Marie Dvořáková. Pochází z Loučky u Valašského Meziříčí. „Když se mě nedávno sestra ptala, jestli bych se vrátila, řekla jsem, že ne, že bych si už nezvykla,“ usmála se důchodkyně.