Zatímco v roce 2000 bylo podle lékařů na Valašsku 34 případů této takzvané nemoci stáří, v roce 2005 to už bylo 72 a vloni dokonce 83.

„Letos už máme devět případů. Ukazuje se, že nemoc stáří si bere daň i u nižších ročníků do třiceti let. Dokonce se rakovině nevyhnou ani vegetariáni, jak se mnozí mylně domnívají,“ potvrdila vrchní sestra oddělení klinické onkologie ve Vsetíně Lenka Rohanová.

Kdo přijde dříve, má větší šanci se uzdravit. Lidé však nádor tlustého střeva stále podceňují.

Na vině je jeho pomalý průběh bez známek větších bolestí.

„Extrémně se tomu nevěnuje pozornost, těžko říci, jestli je to chybou praktiků nebo lidí. Nádor tlustého střeva proto působí velké ztráty, třebaže je to jeden z nejlépe ovlivnitelných a léčitelných nádorů,“ řekl primář vsetínského oddělení klinické onkologie Zdeněk Janáček.

Potíže prý mohou přijít až za půl roku a navíc jim nepřisuzuje člověk velký význam. Mezi příznaky totiž patří nález krve ve stolici, někdy pouhým okem nezjistitelný, průjmy, zácpa, bolesti břicha, nadýmání, v těžších případech i uzávěr tlustého střeva.

Prevence je však důležitá. Lidé mohou využívat takzvané screeningové vyšetření, musí ale přijít včas.

U lékaře i v lékárnách si mohou vyžádat bezplatné testování na okultní krvácení ve stolici. „V případě, že test zachytí krvácení, přeposíláme jej na koloskopii, což už pro pacienta není tolik příjemné. O preventivní vyšetření mohou žádat všichni pacienti starší padesáti let automaticky. Zájem je ale podle něj velmi malý. „Lidé nemají zájem o jednoduchou papírkovou metodu ani o preventivní prohlídky, které mohou pacienti absolvovat jednou za dva roky. Nutit je ale nemůžeme,“ povzdychl si praktický lékař z Rožnova pod Radhoštěm Aleš Kalinec. Léčba závisí na stádiu nemoci. Ze začátku postačí operace, pak už musí následovat kombinace metod. „U pokročilejších stádií je nutno chirurgický výkon kombinovat s radioterapií, chemoterapií či biologickou léčbou, ale již s menší nadějí na definitivně úspěšné ovlivnění stavu,“ vysvětlil primář. Na hlavním faktoru, vedoucím ke vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, se odborníci shodnout nedokáží.

Ví se však, že svou velkou roli hraje genetika a to, zda neměl nemoc někdo z rodiny. Za vznik karcinomu může také ve velké míře životospráva.

„Člověk by měl jíst více ovoce a zeleniny, vlákninu a vyvarovat se živočišných tuků, červeného masa a uzenin. Faktorem snižujícím riziko je například vápník a selen,“ vysvětlil gastroenterolog Martin Liberda z valašskomeziříčské nemocnice.

Podle něj má větší šanci se nemoci vyhnout ten, kdo žije zdravějším životním stylem.