Svůj nesouhlas projevily na červnovém setkání starostů a pověřených zástupců obcí, které jsou členy Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. Zúčastnění tady odhlasovali připojení se ke koalici Stop HF. „Stop HF je volným sdružením občanů, občanských sdružení, obcí a měst, které vyzývá k zastavení plánu používat nebezpečnou metodu hydraulického štěpení pro průzkum a těžbu břidlicového plynu," vysvětlila starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková.

Varovala, že na Valašsku se plány na průzkum a těžbu břidlicových plynů týkají území o rozloze necelých devíti set padesáti kilometrů čtverečních. Mimo Valašsko se těžaři zaměřují také na oblasti Trutnovska, Broumovska, Náchodska a Berounska.

Starostka Markéta Blinková několik dní před setkáním Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu požádala rožnovské zastupitele o udělení pravomoci hlasovat jménem města pro vstup do Stop HF.

Vysvětlila, že snahou Stop HF je mimo jiné ochránit zdroje pitné vody či zajistit zdraví dětí. „Dále toto sdružení vyzývá k podpoře zákona, který by zakázal používání této metody (hydraulické štěpení, pozn. redakce) na území České republiky," řekla starostka rožnovským zastupitelům.

Podporu našla například u místostarosty Aloise Vychodila. „Rozhodně bychom tento souhlas dát měli. Jde o připojení se k obecnému nesouhlasu s těžbou břidlicových plynů v chráněné krajinné oblasti," řekl Vychodil.

S metodou hydraulického štěpení nicméně nesouhlasí i na jiných místech. Podle starosty Vigantic Aleše Depty jde o nepředvídatelný zásah do přírody. „Nikdo asi nemůže přesně předpokládat, co tato metoda způsobí. Mohla by ale narušit krajinný ráz," mínil Aleš Depta. Mimo to by se města a vesnice v případě povolení diskutované metody mohla podle něj potýkat s problémy třeba při sestavování územních plánů a podobně.

Proti je též Miroslav Martinek, který coby starosta Valašské Bystřice také podpořil připojení Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu k iniciativě Stop HF. Zamýšlený způsob získávání břidlicového plynu ze země se podle něj nejprve jevil jako šetrný. „Když jsme ale postupně získávali podrobnější informace o této metodě, zjistili jsme, že to tak není," řekl Miroslav Martinek.

Ve vážném ohrožení by se podle něj ocitla především spodní voda. Metoda hydraulického štěpení je podle něj v regionu s takovým osídlením, jaké má Valašsko, nevhodná. „Je zde řada samot, které nelze napojit na společné vodovody. Pokud by takto žijící lidé přišli o spodní vodu, nebylo by jim pomoci," uvedl starosta Valašské Bystřice.

Zákaz těžby břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení už v červnu podpořili také senátoři. Jeho návrh vycházel právě z iniciativy koalice Stop HF.

Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se do vrtu vhání voda s pískem a chemikáliemi včetně karcinogenních. Například benzen, olovo nebo toluen by pak podle kritiků mohly znečistit podzemní zásoby vody. Zástupci těžařů naopak poukazují na to, že ložiska břidlicového plynu jsou v hloubkách kolem jeden a půl kilometru, zatímco ložiska pitné vody jsou maximálně pět set metrů pod povrchem. Vrty by navíc byly izolované.

Těžba břidlicového plynu už je zákonem zakázána ve Francii nebo v Bulharsku. Její zastánci ale argumentují příkladem USA, které se díky těžbě už předloni staly největším producentem plynu na světě. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vedlo v USA využívání břidlicového plynu místo uhlí k prudkému poklesu emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu.

I zde mají zástupci sdružení Stop HF protiargument. „Je nutno si uvědomit zcela klíčovou skutečnost, která zatím u nás nebyla řádně vysvětlena, že geologické podloží v USA je pro tento typ těžby daleko vhodnější než v České republice," sdělil vedoucí národní kampaně Stop HF Jiří Malík.

V našich podmínkách by podle něj hydraulické štěpení mělo dramatické následky. „Zcela jistě by, díky husté síti tektonických puklin, došlo zejména ke zničení zásob podzemní pitné vody v kontaktních územích, což by se týkalo stovek tisíců občanů," řekl Jiří Malík.