Díky přeměně zarostlých luk na pastviny se do Beskyd vrací původní rostliny a motýli.
„Je to náročná a dlouhodobá práce, její výsledky se neprojeví z roku na rok,“ upozorňuje předseda ČSOP Salamandr Vojtěch Bajer.
Ochránci přírody musí louku nejprve vyčistit od náletů a vysekat starou trávu, pak na ní pasou ovce a dosévají byliny, především mateřídoušku a dobromysl.
„To je znamení pro motýly, kteří na louce najdou pastvu s potřebným nektarem. Začínají se vracet do míst, kde byl původně jejich výskyt běžný,“ říká Bajer.
Návrat motýlů na beskydské pastviny podle něj potvrdilo už několik odborných studií.
„Modrásek je takzvaný deštníkový druh. Když se v nějaké lokalitě objeví, je to pro nás dobrý signál, že se na místo začnou vracet i další motýli a jiný hmyz, tolik potřebný zachování pestrosti přírody a krajiny,“ upřesňuje Vojtěch Bajer.
Organizace Salamandr působí především ve Zlínském a Moravskoslezském kraji již více než dvacet let. Její členové se soustřeďují mimo jiné na zachování a šetrný rozvoj přírodního a kulturního dědictví Beskyd.
Na Valašsku a v Beskydech pečují přibližně o čtyři desítky pastvin s rozlohou kolem čtyřiceti hektarů.
Finanční podporu pro přeměnu zarostlých luk na pastviny, díky níž se do Beskyd vrací původní rostliny a motýli, získávají ochránci přírody také od Nadace ČEZ.
„V loňském roce přispěli energetici Salamandru třemi sty tisíci korunami,“ potvrdil Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ.
