Nejdříve přišel o zaměstnání. Později nastaly problémy v rodině. Zejména kvůli financím. „Rozvod pak na sebe nenechal dlouho čekat. Musel jsem z domu," pokrčil rameny padesátidvoule­tý muž.

V létě mu, jak sám říká, bezdomovectví tolik nevadí. „Zvlášť letos to byla paráda. Ale v zimě to taková idylka není," povzdychne si bezdomovec Petr.

Také letos proto využije služeb některého ze sociálních zařízení. „Loni jsem párkrát přespal v nocležně na Jasence. Když to bude nutné, půjdu tam i letos," připouští.

O lidi v nouzi se ve Vsetíně starají například členové Křesťanské společnosti pro evangelizaci a diakonii Elim. V městské části Horní Jasenka provozují noclehárnu.

Přístřeší poskytují až dvanácti mužům a čtyřem ženám. Elim má v činnosti také denní centrum, kde si mohou lidé bez domova uvařit, vyprat si, osprchovat se.

První noc je ve Vsetíně zdarma

Služby nabízené Elimem však nejsou zdarma. Celý den v Azylovém domě pro muže stojí 125 korun. Pobyt v noclehárně přijde na 50 korun. Přitom první noc je zdarma. S placením nebývá problém. „Máme zejména klienty, kteří buď pracují, nebo mají nějaký důchod. Někteří berou sociální dávky," uvedla vedoucí Azylového domu a noclehárny Ester Savková.

Počet lidí na ulici je podle pracovníků sociálních služeb ve Vsetíně v posledních letech stabilní. „Máme ale i nové klienty, se kterými jsme se dříve nesetkávali. To je však u bezdomovců běžné. Často místa mění," poznamenal vedoucí denního centra Oldřich Unar.

V případě mimořádných okolností jsou ve vsetínském denním centru Elim připraveni nad rámec noclehárny poskytnout okamžitě noční azyl patnácti až dvaceti lidem. „Nebudou mít sice postel, ale budou v teple," dodal Unar. Obdobně, jako ve Vsetíně jsou připraveni i v Charitě ve Valašském Meziříčí.

Bezdomovcům nabízejí denní centrum, terénní program, sociální rehabilitaci a noclehárnu. „Máme k dispozici dvacet lůžek. Od prvního prosince do konce března tento počet pravděpodobně navýšíme o další čtyři postele. V případě další potřeby můžeme mimořádně přidat až pět přistýlek pro muže," poznamenal pracovník valašskomeziříčské Charity Pavel Březovják.

Do noclehárny mohou lidé přicházet vždy od 19 do 21 hodin. V sedm hodin ráno ji pak musí opustit. „Platí padesát korun za nocleh. V ceně je horká polévka, pečivo, čisté ložní prádlo i možnost zapůjčit si pyžamo a hygienické potřeby," řekl. Po Valašském Meziříčí se podle Pavla Březovjáka pohybuje kolem šedesáti lidí bez domova, o nichž Charita ví.

Rožnovu nocležna stále chybí

Charita Valašské Meziříčí vysílá terénní službu rovněž do nedalekého Rožnova pod Radhoštěm. Tam stálá noclehárna pro bezdomovce stále chybí. „Snažíme se situaci řešit. Zatím se nám to ale nedaří. Současné vedení města již ale má představy o tom, jak situaci změnit," vyjádřil naději Březovják.

V případě potřeby mají lidé bez střechy nad hlavou ve městě k dispozici takzvané seďárny. Ty jsou v areálu rožnovské městské policie. „Schovat se před mrazem tu má možnost až dvacet lidí," dodal pracovník valašskomeziříčské Charity.