V amfiteátru Na Stráni se uskutečnil Svatojánský večer, který si i přes noční chlad nenechaly ujít stovky pozorných diváků.

O úvod večerního programu se postarala slovenská folklorní skupina Hájíček z Chrenovce – Brusna. Dechberoucí ohňovou show podpořenou strhující muzikou poté předvedla rožnovská společnost Historika.

Hlavní slovo ale měl domácí folklorní soubor Soláň se svou cimbálovou muzikou. Také jejich pásmo vonělo mystikou svatojánské noci, kouzly a zejména poutavým příběhem o lásce. Nechybělo ani zajímavé povídání a nezbytný oheň.

„Zvyk pálení svatojánských ohňů je starý jako lidstvo samo. Ohně se vždy pálily na nejvyšších místech krajiny, aby je bylo dobře vidět. Lidé je přeskakovali pro načerpání síly," zmínil jeden z nejznámějších svatojánských zvyků Tomáš Gross ze souboru Soláň, který diváky večerem slovem provázel.

Pálení svatojánských ohňů přetrvává už z pohanských dob a mezi lidmi se držel velmi dlouho. Na Rožnovsku lidé ohně pálili ještě po druhé světové válce. „Oheň měl moc léčivou, očišťující i magickou a tyto vlastnosti byly přenášeny také na lidi. Z očistných důvodů se ohněm přeháněl také dobytek," připomněl Tomáš Gross.

Kouzlo svatojánské noci se podle lidové tradice týkalo také bezpočtu bylin, které v předvečer svátku svatého Jana prý získávaly magickou moc. Například o lípě lidé věřili, že dokáže ochránit jejich domy. „Její výhonky s listím se dávají do dveří, mezi trámy i do oken," poradil Tomáš Gross.

Stejný význam má i obyčejný travní drn, který se v noci dává před dveře. To proto, aby do obydlí nemohly vstoupit čarodějnice. „Ty totiž v drnu musí nejprve spočítat všechna stébla trávy. A než se jim to podaří, odbije půlnoc, a čarodějnice ztratí svou kouzelnou moc," vysvětlil Tomáš Gross.

Byliny natrhané o svatojánské noci uměly lidem přinést i osobní štěstí. Například laskavec prý dokázal dívkám přičarovat vysněného muže.

Pořad Svatojánský večer se do programové nabídky rožnovského muzea v přírodě navrátil po několikaleté odmlce. „Svatojánské obřady byly od dávných dob spojeny s mýtickou oslavou slunovratu. Rádi takto návštěvníkům během komponovaného pořadu představíme zvyklosti, vážící se k tomuto datu," uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.

Komponovaný pořad skončil před půlnocí, ani poté však návštěvníci nespěchali domů. Čekala je ještě svatojánská zábava ve společnosti cimbálových muzik Soláň a Bača. Už o den dříve, v pátek, hořela svatojánská vatra a zněly písničky a povídání o tajemných bylinkách také v přírodním amfiteátru na Soláni. I zde se v programu nazvaném Svatojánské čarohraní představili muzikanti a tanečníci rožnovského souboru Soláň a také dětský soubor Ondrášek z Frýdku-Místku.

Diváci mohli sledovat téměř dvouhodinový program. „Nechyběly v něm víly, strašidla, příběh o lásce, písničky, tance ani povídání etnografa Daniela Drápaly o tajemných silách a účincích Svatojánské noci," přiblížili pracovnice Informačního centra Zvonice na Soláni. Přestože navečer pohrozil krátký déšť, přišlo do amfiteátru na Soláni téměř dvě stovky návštěvníků.