Oblíbeným areálem Mlýnskou dolinou už zase protéká voda. V provozu jsou tak všechny technické atrakce. Hamr, valcha i pila. „Uzavřeli jsme s novými majiteli náhonu smlouvu,“ potvrdil ředitel rožnovského valašského muzea Vítězslav Koukal.

Smlouva o nájmu platí do patnáctého září tohoto roku. Podle ředitele se tak naštěstí podařilo zbytek letní sezóny pokrýt.

„Doufejme, že do příštího roku bude situace úplně vyřešená,“ naznačil ředitel.

Důvodem, proč v květnu a v červnu zůstali návštěvníci skanzenu o tuto atrakci ochuzeni bylo úmrtí původního majitele náhonu Břetislava Paláčka.

Pracovníci muzea potřebovali k užívání náhonu souhlas od tří dědiců. Paláčkovi potomci jim ho v té době ale neposkytli.

Pokles návštěvnosti

Podle ředitele skanzenu kvůli znemožnění provozu atrakcí návštěvnost Mlýnské doliny poklesla. „Jsem proto rád, že se to podařilo vyřešit. Museli jsme totiž zdražit vstupné a vlastně jsme snížili služby,“ posteskl si Koukal.

Nutnost celkového zprovoznění Mlýnské doliny potvrdil také vedoucí oddělení výzkumu a sbírkových fondů Valašského muzea v přírodě Zdeněk Cvikl.

Právě ten má na starosti srpnový program s názvem Výlet do Mlýnské doliny. „Protože se jedná o technický areál, je Mlýnská dolina na vodě závislá. Rozhodně ji to dělá atraktivnější,“ prozradil Cvikl.

Radost ze spuštění techniky v dolině mají především návštěvníci a místní.

„Samozřejmě je to pro turismus dobrá zpráva,“ komentoval novou situaci předseda rožnovského klubu turistů Zbyněk Vaňura. Domluvu mezi dědici náhonu a vedením skanzenu vítají také rožnovští zastupitelé. Podle mluvčího tamější radnice Tomáše Grosse docházelo k podobné odstávce technického zázemí vodního mlýna v minulosti jen výjimečně. „Pouze pokud bylo málo vody. Návštěvníci pro to měli obvykle pochopení,“ doplnil Gross.

Mlýnská dolina vznikla v roce 1982 a patří mezi areály ve skanzenu k těm nejmladším. Při výstavbě vodního mlýna se architekti inspirovali technickým zázemím z Velkých Karlovic. Kromě lisovny oleje je celá technika mlýna poháněna vodou.