Oblíbeným areálem Mlýnskou dolinou už zase protéká voda. V provozu jsou tak všechny technické atrakce. Hamr, valcha i pila. „Uzavřeli jsme s novými majiteli náhonu smlouvu,“ potvrdil ředitel rožnovského valašského muzea Vítězslav Koukal.
Smlouva o nájmu platí do patnáctého září tohoto roku. Podle ředitele se tak naštěstí podařilo zbytek letní sezóny pokrýt.
„Doufejme, že do příštího roku bude situace úplně vyřešená,“ naznačil ředitel.
Důvodem, proč v květnu a v červnu zůstali návštěvníci skanzenu o tuto atrakci ochuzeni bylo úmrtí původního majitele náhonu Břetislava Paláčka.
Pracovníci muzea potřebovali k užívání náhonu souhlas od tří dědiců. Paláčkovi potomci jim ho v té době ale neposkytli.
Pokles návštěvnosti
Podle ředitele skanzenu kvůli znemožnění provozu atrakcí návštěvnost Mlýnské doliny poklesla. „Jsem proto rád, že se to podařilo vyřešit. Museli jsme totiž zdražit vstupné a vlastně jsme snížili služby,“ posteskl si Koukal.
Nutnost celkového zprovoznění Mlýnské doliny potvrdil také vedoucí oddělení výzkumu a sbírkových fondů Valašského muzea v přírodě Zdeněk Cvikl.
close
zoom_in
Právě ten má na starosti srpnový program s názvem Výlet do Mlýnské doliny. „Protože se jedná o technický areál, je Mlýnská dolina na vodě závislá. Rozhodně ji to dělá atraktivnější,“ prozradil Cvikl.
Radost ze spuštění techniky v dolině mají především návštěvníci a místní.
„Samozřejmě je to pro turismus dobrá zpráva,“ komentoval novou situaci předseda rožnovského klubu turistů Zbyněk Vaňura. Domluvu mezi dědici náhonu a vedením skanzenu vítají také rožnovští zastupitelé. Podle mluvčího tamější radnice Tomáše Grosse docházelo k podobné odstávce technického zázemí vodního mlýna v minulosti jen výjimečně. „Pouze pokud bylo málo vody. Návštěvníci pro to měli obvykle pochopení,“ doplnil Gross.
Mlýnská dolina vznikla v roce 1982 a patří mezi areály ve skanzenu k těm nejmladším. Při výstavbě vodního mlýna se architekti inspirovali technickým zázemím z Velkých Karlovic. Kromě lisovny oleje je celá technika mlýna poháněna vodou.
