Ministerstvo práce a sociálních věcí jim na dotacích pošle ještě méně peněz než vloni. Nedostatek financí může ohrozit provoz některých organizací.

V průměru až o dvacet procent prostředků méně ve srovnání s loňskem dostanou od státu třeba poskytovatelé sociálních služeb v Rožnově pod Radhoštěm.

V nezáviděníhodné situaci se kvůli výrazně nižším dotacím ocitlo například zdejší Sociální centrum denních aktivit Iskérka, které se stará o klienty s psychickými obtížemi a duševně nemocné. Z požadovaných 2,2 milionu korun dostalo na letošní rok od státu jen 737 tisíc korun.

Podle vedoucí organizace Terezy Tiché může nedostatek peněz přinést omezení služeb nebo i propouštění pracovníků Iskérky.

„Pokud bychom měli málo financí i z jiných zdrojů, mohlo by to nastat," netajila Tereza Tichá.

Iskérka byla, jako řada dalších organizací, v podobné situaci i na začátku minulého roku. Tehdy zde museli snížit okamžitou kapacitu z šedesáti na čtyřicet klientů a otevírací dobu omezit na tři dny v týdnu.

Jen díky intenzivnímu vyjednávání se podařilo vloni dodatečně navýšit dotaci od ministerstva, byť jen asi o 200 tisíc korun. Pomocnou ruku podal také Zlínský kraj a rožnovská radnice, která Iskérce poskytla mimořádnou dotaci.

Stejné úsilí chtějí proto v Iskérce vyvinout i letos.

„Obrátíme se na město, kraj i na ministerstvo. Samozřejmě se pokusíme získat také sponzory, píšeme projekty do různých nadací a snažíme se vydělat i vlastní činností," popsala Tereza Tichá. Velmi nerada by totiž sahala k omezování služeb.

S menší dotací musí počítat i další rožnovská organizace Domov Kamarád.

Místo žádaných 1,9 milionu korun ministerstvo pošle 1,15 milionu. Podle Petra Jelínka z Domova Kamarád tak začíná prakticky už každoroční boj o přežití.

Navíc situaci neulehčuje již rozeběhnutá transformace Domova pro osoby se zdravotním postižením v Zašové. „Klienti tohoto domova měli letos přicházet i do našich zařízení," uvedl Petr Jelínek.

Jedná se asi o sedm jedinců, pro které mají v Kamarádu připravit speciální aktivity a programy. To ovšem bez peněz nelze.

Transformace zašovského zařízení vychází z národního programu ministerstva práce a sociálních věcí a to podle Jelínka také musí zajistit financování této služby.

„Za stávající finanční podpory nejen, že nejsme schopni zajistit sociální pomoc novým klientům, ale i pro ty současné budeme muset omezovat provoz," zdůraznil Petr Jelínek.

Problémy nemají jen v Rožnově.

Třeba Charita Valašské Meziříčí žádala pro svou pečovatelskou službu 2,7 milionu korun. Dostane 1,8 milionu korun. „Nejsme jediní, kdo tyto problémy má. Musí se zvednout společná aktivita poskytovatelů sociálních služeb vůči ministerstvu a nezbývá než doufat, že stát peníze najde a služby dofinancuje," řekl ředitel meziříčské Charity Jiří Gavenda.

Valašskomeziříčská Charita poskytuje celkem sedmnáct různých služeb. Jen u čtyř z nich se přitom Jiří Gavenda nebojí o jejich přežití. Pro ostatní je nezbytné získat peníze navíc.

Poskytovatelé sociálních služeb i komunální politici se shodují v tom, že rozdělování peněz ze strany státu naprosto postrádá systém. „Vloni pomohlo s dofinancováním provozu město a po našich jednáních také Zlínský kraj. To se ale nemůže opakovat každoročně. Stát musí mít zájem na fungování těchto potřebných organizací," zkritizovala ministerstvo třeba starostka Rožnova Markéta Blinková.

Podle radní Zlínského kraje zodpovědné za sociální oblast Taťány Nersesjan ministerstvo práce a sociálních věcí přiděluje už vloni dotace bez dostatečné znalosti situace, nerovnoměrně a často zmatečně. Některé služby nedostaly ani korunu, naopak dotaci získala služba již zaniklá.

S ministerstvem proto kraj hodlá vše konzultovat. V součtu za celý Zlínský kraj je letos pro sociální služby zapotřebí 568 milionů korun. Ministerstvo má pro region vyhrazených pouze 414 milionů korun. „Je zřejmé, že objem dotací je naprosto nedostatečný. Náš hlavní úkol je proto jednat o dalším dofinancování provozu sociálních služeb v průběhu roku," dodala radní Nersesjan.