Osmnáctiletý Ondřej Polách ze Střelné si tento rok stihl vyzkoušet roli čerta i Mikuláše.
Střelňani se v mikulášské masce pravidelně střídají. „Chodíme dva dny, pátého a šestého. Jedno odpoledne padla volba na mě, abych dělal Svatého," popisuje zaběhnutou praxi mladý automechanik. Daleko lépe se ale cítí v masce čerta. Nevadí mu ani těžké zvonce, které s sebou nosí celý den. Svou masku si ušil sám. „Vloni jsem byl také za čerta. Je to celkově lepší. Hlavně je větší sranda. Mikuláš by měl být trochu důstojnější," myslí si.
Jako čert velice rád prohání děti, stejně jako ostatní pekelníci. „Když nějaké chytnu, symbolicky jim dám na zadek. U těch zlobivějších trošku přitvrdím. Když mám v kapse nějakou dobrotu, tak jim ten výprask tímto způsobem vynahradím, " směje se Ondřej Polách.
Jako dítě se čertů bál hodně. „Největší strach jsem měl ale z nosiče. Taťka mě strašil, že bere děcka do pytle," vzpomíná. Mikuláše se nebál nikdy. „Vždycky jsem od něj dostal něco dobrého. Respekt jsem ale míval ze všech masek," dodává mladý automechanik. Několikrát dokonce stál jen na balkoně a díval se na ně z dálky.
Na obchůzku se těší a v tradici hodlá pokračovat, dokud se neožení. Ve Střelné je totiž zvykem, že za čerty „létají" jen svobodní. „Týden předtím nespím, jak se těším," říká s nadsázkou Ondřej Polách.
