„Přítomnost medvědů se neprokázala,“ řekla Deníku Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na pobytové znaky rysa (stopy, vzácně kořist) narazili mapovatelé v Moravskoslezských Beskydech, Veřovických vrších a Javorníkách. V posledních letech se rys opět pravidelně vyskytuje také ve Vsetínských Beskydech.

„V termínu mapování se podařilo některé jedince zachytit i na fotopastech,“ uvedla Šůlová.

Ačkoliv loni zjistili ochránci přírody rysa i ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí CHKO Beskydy, letos se ho tam prokázat nepodařilo. Naopak na fotopastech Hnutí DUHA byl v termínu mapování zdokumentován rys v Hostýnských vrších.

„Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje. Podle dlouhodobého monitoringu se v zimě v Beskydech zdržovalo sedm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybovalo šest rysů. Někteří pravidelně přecházeli i do Vizovických vrchů,“ popsala Karolína Šůlová.

Vlci jsou v Beskydech častěji než dříve

Výskyt vlků ochránci během sčítání potvrdili v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd.

„Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Zasahují sem aktuálně tři vlčí smečky. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář,“ řekla Šůlová.

Vyjádřeno čísly: v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu jednoho kalendářního roku asi 20 až 25 vlků. Z toho asi 10 zvířat se tu vyskytuje celoročně. Mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy ve Slezských Beskydech se pak během letošní zimy pohybovali asi tři vlci. Na opačné straně, na západě Beskyd, přechází podle ochránců jeden vlk mezi CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy.

Největší z šelem, medvěd hnědý, se v posledních letech objevuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně.

„Přítomnost této šelmy byla na moravsko-slovenském pomezí v Javorníkách zaznamenána naposledy koncem října loňského roku. V době sčítání se na pobytové znaky medvěda nepodařilo narazit,“ poznamenala Šůlová.

Ubývá nezastavěné krajiny, zintenzivnňuje doprava

Podle Dany Bartošové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jsou rysi, vlci a medvědi nedílnou součástí karpatské přírody a mají klíčový význam pro fungování lesních ekosystémů.

„Tyto chráněné šelmy potřebují k životu rozsáhlé území. Úbytek nezastavěné krajiny a intenzivní automobilová doprava jim však stále více brání v pohybu mezi jednotlivými horskými celky. Přitom zachování průchodnosti krajiny je pro přežití velkých savců zásadní,“ zdůraznila Bartošová.

Podle ní by konkrétně v CHKO Beskydy zdejší málo početné populace rysů, vlků a medvědů nemohly dlouhodobě existovat bez doplňování o další jedince přicházející ze Slovenska a Polska.

„Významnou pomoc ze strany člověka představují stavby mostů pro bezpečný přechod zvěře – takzvané ekodukty – přes frekventované silnice v místech jejich křížení s migračním koridorem. Dva takové jsou navrženy v Jablunkovském průsmyku,“ řekla Dana Bartošová.

Kraj odškodnil dva chovatele ovcí

Ochránci přírody však také připouští, že velké šelmy někdy způsobují konflikty. Například škody na hospodářských zvířatech.

„Získávají tak značnou pozornost všech obyvatel Beskyd i jejich návštěvníků. Vzhledem k obavám lidí z přítomnosti šelem je zapotřebí mít o jejich pohybu co nejvíce poznatků,“ řekl Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Náhrady škod, které způsobili zvláště chránění živočichové, proplácí chovatelům krajské úřady. Zdrojem financí je státní rozpočet. Zlínský kraj za loňský rok hradil mimo jiné škody způsobené právě vlkem.

„Dvěma chovatelům proplatíme dohromady přes sedmnáct tisíc za usmrcené ovce,“ uvedla už dříve statutární náměstkyně Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkov.

Do terénu vyrazilo přes sedmdesát stopařů

Mapování velkých šelem v Beskydech pravidelně organizuje Správa CHKO Beskydy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podílí se na něm také Hnutí DUHA. Letos se uskutečnilo už po osmatřicáté a zúčastnilo se jej více než sedmdesát profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist).

„Díky velkému zapojení mapovatelů se i letos podařilo získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů na moravsko-slovenském pomezí. Mezi nejcennější údaj letošního sčítání patří potvrzení výskytu rysa v Hostýnských vrších, které se nachází už mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy,“ řekl Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Kromě velkých šelem zaznamenaly tzv. vlčí hlídky v terénu i řadu dalších vzácných a chráněných živočichů: vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, datel černý, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní, káně lesní, krkavec velký.