Zachovala se i díky tomu, že stavba je už od 80. let minulého století prakticky neobývaná, bez jakýchkoliv moderních zásahů. „Zdědil jsem ji asi před patnácti lety po prarodičích. Postupně se ji nyní snažím uvádět do původního stavu a také upravit k bydlení. S tím, že se snažím co nejvíc zachovat původní konstrukce,“ říká majitel stavení Radek Bryol.

Se starými stavbami má nemalé zkušenosti. Léta pracuje v etnografickém útvaru Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na starosti má mimo jiné Metodické centrum pro muzea v přírodě.

Babická usedlost má sloužit k bydlení a také jako zázemí k několika hektarům pozemků a ovocných sadů, které ke stavení náleží. S obnovou staré stavby vypomáhá prostřednictvím dotací také Zlínský kraj.

„Je možné je čerpat na kulturní památky a památky místního významu, které mají historický charakter a kde chce majitel zachovat původní podobu. Já tuto dotaci čerpám už podruhé, tentokrát na opravu a nátěry původních oken někdy z poloviny dvacátého století a také vstupních a vnitřních dveří. Ty jsou z přelomu 19. a 20. století,“ popisuje Radek Bryol.

Už dříve se podařila oprava střechy, majitel částečně obnovil také původní hliněné omítky. Letos přišel na řadu také komín. Je nad původní černou klenutou kuchyní z počátku devatenáctého století.

„Původní dymník je z nepálených cihel vepřovic a nad ním je část z pálených cihel také ještě z devatenáctého století. Zajímavá je i komínová hlava z období první republiky,“ upozorňuje majitel.

S původními technologiemi

Neocenitelným pomocníkem při obnově staré usedlosti je Radku Bryolovi etnograf a stavební historik Jiří Pokorný. „Snažíme se dodržet původní technologie. Tak, jak to dělali naši předkové. Začínáme materiálem: to znamená, že pokud byla původní zárubeň dubová, novou zase děláme z dubu,“ líčí Jiří Pokorný.

Totéž platí pro nátěry. Na babické usedlosti byly původní nátěry olejové. Nové budou tedy také takové. „V dnešní době je to trošku alchymie. Olejové barvy už se běžně nepoužívají, protože dlouho schnou, nanášení je problematické. Na druhou stranu olej dokáže se dřevem pracovat, je to ekologická barva,“ ujišťuje odborník.

Barvy si míchají sami. V odstínu zelené barvy, kterou na původních dřevěných prvcích objevili. Původní okna ze 40. let minulého století bylo před nátěrem nutné opravit, vyrovnat, případně doplnit uštíplé kousky dřeva. „Je to ale kvalitní stolařská práce, která si takovou péči a restaurování zaslouží,“ je přesvědčený Jiří Pokorný.