Úroda na polích hnije kvůli dešťům, z polí jsou bažiny

Pavel Kašpar 4. 6. 2010

Valašsko – Záplavy a dlouhodobé deště změnily sny valašských zemědělců o bohaté úrodě. Dostat se s traktorem na pole je v těchto dnech nemožné. Vytrvalé deště podmáčely půdu a vytvářejí laguny.

Zemědělci mají strach, že tím utrpí jejich úroda jařin. Hrozí plísně. Kvůli nedostatku krmné senáže se snížila produkce dojnic o stovky litrů mléka za den.

Prozatím tří milionů korun dosáhly škody za květnové povodně. Zemědělci začali shromažďovat konkrétní údaje pro ministerstvo zemědělství. Podle odhadů poškodily záplavy na 200 hektarů půdy z celkových patnácti tisíc.

Agrárníci vypisují speciální formuláře pro ministerstvo zemědělství. To chce po celkovém vyčíslení dokument předložit vládě a poté by měly materiály putovat do Bruselu. Zemědělci jsou ale skeptičtí. Ti, kteří zažili loňské povodně po přívalových deštích, zatím nedostali ani korunu.

„Loni jsme měli celkovou škodu přes jeden a půl milionu korun, voda nám zaplavila zásoby senáže, vylila se nám biologická nádrž, která způsobila další škodu. Měli jsme dostat tři sta tisíc korun,“ vyčíslil předseda zemědělského obchodního družstva Lešná Radim Bajar. Kvůli červnové velké vodě družstvo přišlo mimo jiné o celou úrodu vojtěšky, která shnila. Zatopených mělo jednadevadesát hektarů ornice, hlavně kukuřice a pšenice. Povodeň s sebou vzala i tři sta tun senáže.

Jistotu ve vyplacení škod zemědělcům nepřidal ani vedoucí vsetínské Agentury pro zemědělství a venkov Vsetín Jiří Kubeša. „V současné době nemohu říci, jak a kdy budou zemědělci odškodněni,“ krčil rameny Jiří Kubeša. Škody budou narůstat.

Zemědělce trápí nejen povodňová voda, ale i ta z dlouhotrvajících dešťů držící se na polích, podepsaly se i nízké teploty, rostliny nemohou zemědělci chemicky ošetřit proti plísním. „Jen za uplynulé tři týdny napršelo místy až tři sta milimetrů srážek na metr čtvereční. Nikdo ze zemědělců nepamatuje, že by do poloviny května na pole nevyjel,“ podotýká Jiří Šnejdrla, viceprezident Agrární komory a předseda valašskomeziříčského Agrotechu.

Protože se těžká technika nedostane na pole, zemědělci nemohou sklidit travní porost na senáž. Dojnice nemají dostatek živin. Zemědělci jsou nuceni skupovat krmivo z okolí. Ztráty Agretechu v dodávce mléka jsou až 500 litrů za den. Průměrně vyrobí 3800 litrů. „Museli jsme totálně překopat výživový systém. Senáž jsme museli nakoupit na Hané,“ řekl Šnedrla. Navíc, plodiny rostoucí v dlouhodobě podmáčené půdě, začínají žloutnout. Zemědělcům nezbývá, než čekat.