Školní lavice zarovnané v přesném zákrytu, aktovky na háčcích, žáčci sedí s rukama za zády, ve třídě klid a na katedře hovoří do ticha jediná a veliká autorita.

Obraz vyučování, jak ho známe z dob dřívějších. Svět se mění a s ním i školství a systém výuky. Některé školy na Valašsku přecházejí na alternativní vzdělávání, o které je mezi rodiči stále větší zájem.

U nás nezvoní, neznámkujeme, důležitým prvkem výuky je otevřené vyučování, individuální přístup s možností volby a děti vedeme k samostatnosti. To jsou hlavní kroky, kterými se řídí na Základní škole Sychrov ve Vsetíně. Na Valašsku je to první alternativní škola. S tímto typem vzdělávání začala v roce 2015.

Ředitel školy a ideový vůdce Michal Molek si na nedostatek prvňáčků nemůže stěžovat. Po letošních zápisech budou otevírat dvě alternativní třídy. „Zájem rodičů roste. Děti se hlásí i z mimospádových oblastí.

Takže v září nastoupí školáčci z Janové, Huslenek, Kateřinic a dokonce ze Zděchova,“ vypočítal Molek.

Na Sychrově učí inovativním způsobem, kdy do popředí vystupuje schopnost dětí samostatného učení.

„Učitel je spíš koordinátor a průvodce, než ten předavač informací. Při matematice pomocí Hejného metody děti samy objevují, sami si sdílí. Při čtení používáme metodu Sfumato. Každé písmenko prožívají děti všemi smysly,“ přiblížil ředitel Molek.

Ne všichni se s novými metodami ztotožní.

„Nic se nemá přehánět. Nejsem pro to, aby chodil po třídách učitel s rákoskou, jak to bývalo. Ale na druhou stranu když se všechny prvky alternativního vzdělávání dodržují extrémně, není to taky dobře,“ upozornila absolventka pedagogické fakulty Pavlína Hanáková.

Individuální přístup k dětem nevidí jako zvláštní prvek alternativních škol.

„Ten by měl být všude a už se pomalu zavádí. Určitě ale vyzdvihuju pravidelné slovní hodnocení. Děti se hned dozví, co jim jde a kde mají naopak přidat,“ doplnila Hanáková.

Netradiční formu vzdělávání zvolili také ve Valašském Meziříčí. Ředitel Základní školy Masarykova Jiří Buksa otevírá alternativní třídu druhým školním rokem.

„Zájem je pozvolný, rodiče postupně získávají důvěru. V každém případě budeme mít nové prvňáčky, druháky a do budoucna bychom chtěli tímto způsobem učit až do deváté třídy,“ uzavřel Jiří Buksa.