Ten vedla zkušená lektorka Marie Paprstkářová, která se dekorativnímu vyřezávání ovoce a zeleniny věnuje už deset let. „Začínala jsem tak, že jsem jela do zahraničí, konkrétně do Švýcarska. Právě tam jsem to objevila,“ přibližuje začátky Paprstkářová.

Poté, co dostala první sadu nejrůznějších nožíků a dlátek, začala nejprve vyřezávat sama. „Asi po roce jsem objevila, že garant vyřezávání tady u nás v republice Luděk Procházka začal dělat kurzy, na nichž zaučuje ostatní,“ zavzpomínala lektorka. Následně uspořádalo tehdy ještě Potravinářské učiliště ve Valašském Meziříčí první kurz dekorativního vyřezávání ovoce a zeleniny na Moravě. „A od té doby se tomu intenzivně věnuji,“ dodala Paprstkářová.

Ze začátku Paprstkářová soutěžila a jezdila sama. „Teď už ale jenom v podstatě vychovávám žáky. Vlastně jen říkám co mají kde říznout,“ směje se učitelka na meziříčksé Integrované střední škole. Momentálně je podle ní vyřezávání jen o tom mít přehled a najít někoho, kdo se vyřezávání chce věnovat a pracovat na tom. „V současné době máme například Radka Vránu, který je několikrát juniorský mistr republiky a je na pátém místě v republice. Od letošního roku je navíc v carvingovém týmu juniorů, který bude v dekorování zeleniny a ovoce reprezentovat Českou republiku i na světových soutěžích,“ chlubí se Paprstkářová.

Během těch let, co dekorativní vyřezávání učí, vychovala Paprstkářová spoustu žáků. Někteří získali mnoho medailí, teď už se tomu ale věnují spíše okrajově. „Když se najde takový žák, kterého to baví, je to vzácné,“ podotýká lektorka.

Vyřezávání se podle Paprskářové může věnovat úplně každý. „Já si myslím, že je jedno jaká je věková kategorie a ať jsou to kluci nebo holky, může se vyřezávání věnovat každý. Jde jenom o to vydržet u toho a nebát se do nějaké té zeleniny či ovoce říznout,“ přibližuje učitelka. Co je na vyřezávání důležité, je podle ní trpělivost a představivost. Nezbytné jsou také dlouhé hodiny tréninku. Vyřezávání je totiž hodně časově náročné.

Kdo se v tomto oboru pohybuje, ví, že trendy jdou nahoru hodně rychle. „Když jsem začínala, stačily vyřezat růžičky a nějaké ploché tvary. Dneska se to orientuje na orientální vzory, thajské styly. Co je ale poměrně moderní a což je můj největší koníček, jsou trojrozměrné věci,“ netají svou náklonnost Paprstkářová.

Plody, do kterých vyřezává nejraději, jsou například dýně nebo batáty. „Nejlepší jsou prostě takové pevnější plodiny jako třeba celer,“ nastiňuje dekoratérka.

Vytvořit trojrozměrné umělecké dílo například z dýně trvá někdy i pár dní. „Neříkám, že vyřezáváme čtyřiadvacet hodin v kuse. Pokud je to ale takových šestnáct, trvá to i tři dny. To už ale jdeme do detailů jako jsou oči, uši a prostě takové ty malé věci,“ vysvětluje sympatická žena.

Za léta praxe vyřezala Paprstkářová spousty věcí. Nejvíc se jí ale líbí, když může někomu ukázat, jak na to. „Těší mě, když to můžu někomu ukázat a říct. Když se to naučím, nenechávám si to pro sebe,“ říká lektorka.

Je přitom úplně jedno jestli je někomu deset, padesát, nebo sedmdesát. „Když si to doma vyřežete v kuchyni, tak to není ono. A vůbec nezáleží na tom, jestli je to třeba pravidelné nebo nepravidelné, nebo že každý to má jinak,“ upozorňuje umělkyně.

Paprstkářová vyřezává výhradně z jedlých materiálů. „Když vyřezáváme například jablíčka, ošetřujeme je takovou bělkou nebo citronovou šťávou Jíst se dá prostě všechno,“ přibližuje Paprstkářová.

Druhá věc je ale podle ní to, když si lidé své výtvory donesou domů. „Když si vezmete to jablko a necháte si ho týden v lednici a budete se na něj jenom chodit dívat, tak za týden už samozřejmě jedlé nebude,“ podotýká učitelka.

Dekorativní vyřezávání je podle ní o tom, že jídlo nemusí být jenom chutné. „Tedy, hlavně by mělo být chutné, ale může se i nazdobit. Možností zdobení je přitom strašně moc. To je tak na dvacet kurzů. Prostě se to učím celý život,“ uzavírá Paprstkářová.