Jeho kolegové zatím mezi shromážděné distribuují pytlíčky s přesně odváženými třemi gramy tabáku Skiff Mixture Gawith. Vítězem tradiční soutěže O starostovu fajfku, která se letos koná potřinácté, se stane ten, kdo dané množství vydrží kouřit nejdéle bez vyhasnutí.

Avizovaný pětiminutový limit běží. Zkušené ruce vyznavačů blankytného kouře pečlivě a soustředěně plní hlavičky svých dýmek. Dalibor Krampl, který je také členem pořádajícího Valašského Fajfklubu, už si před hospodou rovná zmenšenou repliku historického lodního děla. Další odkaz na to, že letošní ročník soutěže se nese v námořnickém duchu. Ten loňský byl železničářský. „Na zapálení dýmky budete mít jednu minutu, k tomu k dispozici dvě sirky. Tato minuta se počítá do celkového času," vrací se k líčení pravidel Dušan Jurek, který je hlavní rozhodčím klání. Nejdůležitější je podle něj gentlemanský duch soutěže.

Z děla šlehne výstřel. Jako na povel osmadvacet hlaviček zápalek klouže po škrtátcích a osmadvacatera ústa vtahují plamínky hořících sirek do nacpaných dýmek. V permanenci jsou také dusátka – nezbytná pomůcka každého kuřáka dýmky. Místnost plní hustý kouř a těžká vůně tabáku.

První dýmka uhasíná už po šesti vteřinách, další asi po třiceti. Ostatní zatím úspěšně dýmají. Kuřáci posedávají v družném hovoru, hospoda hučí jako úl – jak se na správnou hospodu sluší a patří. Jen čas od času hovor přeruší hlasité zvolání některého z dýmkařů. To když mu tabák vyhasne či dojde. Rozhodčí Dušan Jurek zkontroluje na stopkách čas, vše je hned pečlivě zaznamenáno. „Loňský nejlepší výkon byl tuším hodina a sedmnáct minut," naznačuje, jak dlouho by se asi mohlo čekat na vítěze.

Vyhasnutí dýmky některého z kolegů doprovázejí ostatní kuřáci sympatickým gestem. Netleskají, ale vždy společně poklepou dusátky o desky stolů.

Soutěž O starostovu fajku má již tradičně i mezinárodní punc. To díky dýmkařům, kteří dorazili ze slovenské Nitry. A letos navíc získala i punc mezikontinentální, který ji propůjčuje přítomnost Gregoryho Wilsona ze Spojených států amerických. Marek Netolička, zakladatel pořádající meziříčského Fajfklubu a muž, jenž mezi členy klubu požívá hodnosti fojta, netají, že soutěžících mohlo být i více. „Trošku nás to zklamalo. Nedorazili například naši přátelé a kolegové z Olomouce. I když to nemají tak daleko," míní Marek Netolička.

Po tři čtvrtě hodině poklidného pobafávání zůstává v soutěži pořád ještě polovina zúčastněných. Tedy čtrnáct dýmkařů. Ostatním už tabák vyhasl a pokuřují jen tak, pro radost a chuť. „Soutěžíme vždycky třetí sobotu v březnu," přibližuje Marek Netolička tradiční dýmkařské klání. Doposud se vždy konalo ve Valašském Meziříčí. Až letos se přesunulo do Bystřičky. „Přijali jsme pozvání člena našeho klubu a zároveň starosty Bystřičky Zbyňka Fojtíčka," netají fojt Valašského Fajfklubu.

Navíc dýmkařům hraje do karet také den otevřených dveří, který se u příležitosti Světového dne vody koná právě v sobotu na Přehradě Bystřička. Od hospody U Mokrošů je jen pár kroků. „Vždycky se snažíme, aby naše setkání mělo i trochu jiný rozměr. Není to jen o soutěži a časech. Takže jsme tentokrát využili možnosti návštěvy přehrady," vysvětluje Marek Netolička.

Po hodině kouření zůstává v soutěži už jen sedm lidí. Zásoba tabáku v dýmkách se tenčí a jedna po druhé vyhasínají. Až zůstává poslední kuřák. Shodou okolností je to loňský vítěz Vladimír Beránek z Academic Pipe Clubu Uherské Hradiště. Tři gramy tabáku mu v dýmce vydržely 1 hodinu 24 minut a 16 vteřin. „Základem je dýmku dobře nacpat. A potom pomalu tahat. Kdo má lepší nervy, ten vydrží. Chce to hlídat si ohýnek," poskytuje cenné rady Vladimír Beránek.