Předchozí
1 z 3
Další

Sluneční lázně Luhačovice

Sluneční lázně v Luhačovicích lákaly Leoše Janáčka i Vlastu BurianaSluneční lázně v Luhačovicích lákaly Leoše Janáčka i Vlastu BurianaZdroj: Deník/Iva NedavaškováNa samotném začátku kolonády v Luhačovicích stojí Sluneční a říční lázně od architekta Dušana Jurkoviče, které vždy patřily k dominantám města. Na konci května přivítají po tříleté generální rekonstrukci první návštěvníky.

Srdcem objektu je restaurovaný objekt Vodoléčebného ústavu s expozicí, která se věnuje historii místa, dílu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a tvorbě Leoše Janáčka. Slavný hudební skladatel pobýval v Luhačovicích celkem pětadvacetkrát.

Unikátní bazén, ve kterém se koupal i Vlasta Burian, zůstal zachován a stane se součástí odpočinkové zóny. „Svou funkci neplnil od 90. let, z bazénu se stane biotop,“ informovala ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová. Nad třicet centimetrů hlubokou hladinou se budou návštěvníci procházet po molu, nebo mohou posedávat na okolních lavičkách.

Unikátní dílo

Sluneční a říční lázně byly postaveny v roce 1902 a v mnoha ohledech jsou jedinečné. Například dvoupodlažní převlékárna v mužské části objektu, kterou podpírají reliéfní sloupy a obkružuje ikonická římsa pomyslného druhého podlaží.

Součástí plovárny bývala dřevěná lehátka na terasách, hřiště na volejbal, stoly na ping pong, gymnastické nářadí a dětské kolotoče. Konaly se zde také vyhlášené plavecké závody nebo oblíbené pikniky.

Sluneční lázně v Luhačovicích lákaly Leoše Janáčka i Vlastu Buriana
Opravené Sluneční lázně představí na jaře expozici Jurkoviče a Janáčka

Unikátní dílo Dušana Jurkoviče je již od roku 1958 kulturní památkou. Provoz bazénu byl z důvodu špatného technického stavu ukončen v roce 1995. V roce 2000 byla provedena rekonstrukce a celý objekt byl využíván pouze ke kulturním akcím a prohlídkám.

V březnu roku 2021 byla zahájena generální rekonstrukce objektu za více než 150 milionů korun. Přibližně 70 milionů pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu EU, zbytek financovala akciová společnost Lázně Luhačovice.

Zdroj: Koláž/Deník

Dopravní terminál Vsetín

Nový dopravní terminál na rekonstruovaném vlakovém nádraží ve Vsetíně; pátek 3. května 2024Nový dopravní terminál na rekonstruovaném vlakovém nádraží ve Vsetíně; pátek 3. května 2024Zdroj: Deník/Iva NedavaškováV květnu, po dvou letech od zahájení stavby, se otevřel ve Vsetíně nový odbavovací terminál pro železniční a autobusovou dopravu. Město na Valašsku se tak stalo moderním dopravním uzlem.

Na nové vlakové nádraží se město intenzivně připravovalo již od roku 2015. První vybudovalo ve spolupráci se soukromým investorem sousední nákupní zónu, která tvoří s novým nádražím a vznikajícím autobusovým terminálem jeden celek.

Samotná dvoupodlažní prosklená hala dopravního terminálu nahradila původní výpravní budovu, kterou Správa železnice loni v létě nechala zdemolovat. Hlavní čekací plochy pro cestující jsou v odjezdové hale v prvním podlaží a navazují přímo na pokladny. Prostory propojuje schodištěm s výtahem a eskalátory. Další výhodou pro cestující vlakem je, že už nemusí chodit na nástupiště přes koleje. Bezpečnost nyní zajišťuji u železnice podchody.

Moderní cestování veřejnou dopravou

Po celkovém dokončení dopravního uzlu ve Vsetíně budou moci cestující na jednom nástupišti vystoupit z autobusu, ujít kousek a pomocí podchodu, případně bezbariérového výtahu se hned dostat k vlaku. Jde o tzv. stavbu hrana hrana, kdy cestující suchou nohou využívají veřejnou dopravu.

Práce zahrnovaly přestavbu celé stanice a také navazujícího úseku do zastávky Ústí u Vsetína. Z hlediska bezpečnosti bylo důležité zrušení přejezdu přímo ve stanici, auta už tak mohou využívat novou silnici a most přes říčku Rokytenku. Namísto dosavadního přechodu ve Štěpánské ulici vznikl podchod, který ústí do ulice U Křivačkárny.

Nový dopravní terminál na rekonstruovaném vlakovém nádraží ve Vsetíně; pátek 3. května 2024
VIDEO: Podívejte se, jak vypadá nové nádraží ve Vsetíně za více než tři miliardy

V sousedství vlakové stanice dále pokračuje výstavba parkovacího domu, kterou realizuje Správa železnic, Zlínský kraj se pak bude podílet na financování přestavby Nádražní ulice včetně okružní křižovatky.

Investorem stavby s celkovými náklady přes tři miliardy korun je Správa železnic. Stavba byla zahájena na konci roku 2021 a završena bude do roku 2024. Je spolufinancována Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Míra podpory EU dosahuje 73,63 procent ze způsobilých nákladů, tedy přes dvě miliardy korun. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Koláž/Deník

Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě 

Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě.Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě.Zdroj: Deník/Pavel BohunNa konci srpna 2024 tomu budou dva roky, co ve Starém Městě vyrostlo během 30 měsíců Cyrilometodějské centrum. Jeho výstavba zahrnovala také obnovu venkovních archeologických lokalit Sady (Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti), Špitálky ve Starém Městě a lokalitu Na Díle v obci Modrá. Vše přišlo na více než 123 milionů korun a budovalo se 30 měsíců. Stavba byla součástí projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy.

Slavnostní otevření Cyrilometodějského centra ve Starém Městě
VIDEO: Otevřeli Cyrilometodějské centrum. Artefakty si tam můžou lidé i osahat

Nová přístavba v sousedství Památníku Velké Moravy je tvořena specializovaným archeologickým pracovištěm, depozitárními prostory, knihovnou s badatelským zázemím a veřejným depozitářem, prezentačním sálem a především expozičními sály.

Cyrilometodějské centrum nabízí komplexní a současně jedinečný pohled nejen na období Velké Moravy, ale i na stopy a odkazy našich předků, kteří tato místa obývali desítky tisíc let před současností. Expozicí Příběh Konstantina a Metoděje vstoupilo Slovácké muzeum na mapu Evropy. Přibyla také expozice Pravěk Uherskohradišťska o nejstarších dějinách našeho regionu.

Rozsáhlá investiční akce byla financována ze tří zdrojů – z dotačního fondu IROP ve výši 89 575 000 korun, rozpočtu Zlínského kraje v částce 24 618 000 korun a z vlastních zdrojů Slováckého muzea ve výši 9 266 000 Kč. Celkové náklady činily 123 459 000 korun.

Zdroj: Koláž/Deník