Všechny předchozí díly historie trampingu na Valašsku naleznete pro rozkliknutí ZDE

Druhá slezina se uskutečnila ve dnech 23. až 25. května 1931 pod oborou ve Veveří a přijelo zde na tři sta příznivců trampského hnutí.

Uherské Hradiště

V okolí Uherského Hradiště se první trampové objevili v roce 1934 a o pár let později se zde začaly zakládat i trampské osady. Trampové jezdívali hlavně do Břesteckého údolí, kde byla postavena stará skautská chata. Jako první jezdívala do těchto míst v současné době již zaniklá osada Stopaři, založena roku 1943.

Valašské Klobouky

První osadou ve Valašských Kloboukách byla Osada naděje založena roku 1935. 1. května 1939 byl položen základní kámen jejich osadní chaty s názvem Miranka – MÍsto RAdosti Našich KAmarádů. „Přibližně ve stejné době vzniká i trampská osada Ponapr působící na chatě Pod Stráží, která byla postavena roku 1936,“ vylíčila Radka Březinová, která se trampskému hnutí dlouhodobě věnuje. První potlach klobouckých trampů se konal ve dnech 6. a 7. srpna 1996.

Vyškovsko

První trampové na Vyškovsku byli převážně samotáři, kteří se většinou přidávali k trampům z Brna nebo Ostravy. Nejstarší osadou v této oblasti byla pravděpodobně Bílá sova z Drysic, která byla založena začátkem šedesátých let.

Zlínsko

Zlín je před druhou světovou válkou prakticky velkou fabrikou s okolními domky zaměstnanců. „Proto nebylo ve Zlíně chudých proletářů a nudících se studentů, ze kterých se v jiných městech rekrutovali první trampové,“ popisuje Březinová.
Odrostlí skauti byli první, kteří položili základy trampingu na Zlínsku. První osadou s největší pravděpodobností byla Aloa-oe založena v roce 1932. Velké množství osad vzniká po roce 1965. Mnohé z těchto osad existovaly jen krátkou dobu, ale některé fungují i v současnosti.

Znojemsko

„Již jen málokterá krajina na Moravě se může pochlubit takovou romantikou přírody jako naše Podyjí. Mohutné Vranovské jezero a pak skutečné zálivy a zátoky, tak podobné finským fjordům, stráně přímo poseté různou květenou a nad vším vládne ohnivé slunce. Kraj je jen málo dotčen náporem paďourů a to vlastně jen přímo u přehrady v Lančovské zátoce a pod hradem Cornštejnem. A jedeš-li dolů k Frejštejnu kánoí, můžeš nezřídka spatřit vyhřívající se srní. Takový klid vládne v těchto krajích. Inu – zaslíbený kout pro trampíře.‘ Tak v roce 1946 vzpomínali na svoje trampská místa trampové ze Znojemska.

První tramp se na Podyjí objevil roku 1916, byl to tramp samotář. V roce 1925 byla postavena první trampská chata. „O třináct let později byl život trampů v této oblasti zničen, neboť Němci zbořili všechny jejich chaty,“ líčí Březinová. Po osvobození se však znojemští trampové na své campy navrátili, spojili se ve Spojené osady podyjské, které sdružovaly asi 150 členů, a vybudovali si nové osadní campy (Jelínek, in press).

Žďár nad Sázavou

První osady vznikaly až po druhé světové válce, k největšímu rozmachu došlo v šedesátých a sedmdesátých letech.

Moravskoslezsko

Vznik první trampské osady v Moravskoslezském kraji Sirotci z Ostravy - Radvanic se datuje do roku 1928. Počet trampských osad se na Ostravsku rychle rozrůstal. Vznikla například osada Hobo, Skagway, Hawai, osada X, u Satinského vodopádu osada Rango, Honolulu, Idaho, Maroko, vodácká osada Albatros, Medaja, Marion a mnoho dalších.

První trampská chata Hobo byla postavena v roce 1929 na Ondřejníku, druhou chatou byla Skagway, jež byla postavena na jaře roku 1930 naproti chatě Hobo. Obě chaty dodnes stojí při cestě na Solárku u potoku Mločák.

Po roce 1932 byl v Ostravě o tramping nebývalý zájem. Nemalou měrou se na tom podílely časopisy Tramp, Oheň a Ahoj na neděli a později Rodokaps a Rozruch. „Ve třicátých letech si trampové zakládali různé trampské spolky jako Anarchy Club, Maxim Gorkij klub, Jack London Club, Tramping klub Moravská Ostrava a podobně,“ říká Březinová s trampskou přezdívkou Fčela.

Vše bylo ovšem přísně sledováno policejními agenty a každá schůze byla zaznamenávána v kartotéce policejního ředitelství v Moravské Ostravě. Během války nastal soumrak trampingu, avšak k jeho velkému nárůstu došlo v šedesátých letech. Na Ostravsku začaly vznikat nové trampské osady, a v roce 1965 se opět začal v Ostravě vydávat nejznámější trampský časopis - časopis ostravských trampských osad Tramp - měsíčník pro milovníky přírody a volnosti. Byl vydáván až do 5. března 1971, kdy vtrhla do redakce policie a zabavila čerstvý náklad Trampa, knihy, zpěvníky, poštu i archív a odvezla vše do sběru. Tramp se začal v Ostravě vydávat znovu až od roku 1990. Od třetího čísla jej vydával jako soukromý vydavatel tramp Zdeněk Vašíček (Ďáblík) a to až do šestého čísla roku 2000, kdy vyšel poslední výtisk.

„V současné době už žádná ostravská předválečná osada nefunguje,“ popiseje Fčela.

Pamětníci předválečného trampingu jsou členy takzvaného Old Pardů Severomoravského kraje, trampské chaty přešly různými cestami do rukou „netrampů“, nebo byly přestavěny. Úmrtím nejstarší ostravské generace zanikly i historické dokumenty, pojednávající více o počátcích trampingu v Moravskoslezském kraji.