Druhá slezina se uskutečnila ve dnech 23. až 25. května 1931 pod oborou ve Veveří a přijelo zde na tři sta příznivců trampského hnutí.

Na jižní Moravě je mnoho trampských oblastí, přičemž některé jsou z různých důvodů opuštěny, jiné opět nalézány. „K významným trampským centrům patří několik oblastí na Brněnsku, dále na Českomoravské vrchovině, v Chřibech a pohraniční oblast Bílých Karpat, zvláště okolí Valašských Klobouků a Pulčínské skály,“ popisuje Radka Březinová., která se historií trampingu dlouhá léta zabývá.

Blanensko

Do okolí Blanska, převážně do Moravského krasu, vyráželi trampové již před druhou světovou válkou. Velký rozmach v této oblasti nastal však až v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. První poválečný potlach blanenských osad pořádala s největší pravděpodobností osada Nový hrad, která existovala v létech 1962 až 1966 (Jelínek, in press).

Brněnsko

Trampové se na Brněnsku poprvé objevili v roce 1924 v místě nazývaném Rokle u řeky Svratky, kde byla později vybudována Brněnská přehrada. Do Rokle chodili trampi z města pěšky. Zpočátku se jednalo o výlety jednotlivců, kteří se postupně v letech 1926 až 1928 začali sdružovat do trampských osad. Rokle se tak stala kolébkou brněnského trampingu a v letech 1928 až 1930 zde jezdilo na tři sta trampů.

„Trampové byli civilizací neustále vytlačování po řece Svratce směrem proti proudu na Bílý potok, do místa zvaného Měsíční údolí,“ říká Březinová Zde byla postavena roku 1928 první trampská chata patřící osadě Osaměláci. Tato osada dle historických údajů rovněž vytvořila první brněnský trampský sbor, který v roce 1933 vyhrál na brněnském výstavišti první soutěž trampských písní.
Tramping se lavinovitě šířil do okolí. V údolí řeky Svitavy vznikla první trampská osada Friend Love nebo-li Friendlová v roce 1928. Dále trampové z Brněnska mimo jiné pobývali v okolí řeky Oslavky, Chvojnice, Balinky, Říšky a Bobrůvky.

„Válečná léta znamenala pro brněnské trampské osady určitý útlum osadního dění. Avšak ihned po ukončení války se život na osadách začal znovu obnovovat. Vznikaly také osady nové, které se mezi sebou mnohdy ani neznaly. Myšlenkou na seznámení a spojení trampských osad se na svých slezinách začali zabývat kamarádi z osad Caballeros a Rowers,“ uvádí Březinová s trampskou přezdívkou Fčela.

Tyto osady se zasloužily o to, že dne 25. srpna 1945 se na Chvojnici konal trampský sněm, na kterém byl založen Svaz brněnských osad (SBO). SBO volně sdružoval brněnské trampské osady, měl ustanoven vlastní výbor, pořádal různé akce (například mikulášský večer, kabaret, sleziny) a navázal přátelství s mnoha osadami z celé republiky. Po roce 1949 začala činnost SBO ustávat z důvodu nástupu mnoha trampů na vojnu a doby přísného pronásledování trampů. Svaz definitivně zanikl po roce 1955, ovšem v prosinci roku 1966 se zrodila myšlenka SBO obnovit.

Sen se stal skutečností a dne 20. května 1967 se v Ujčově konala zakládající slezina nového Svazu brněnských osad. SBO pořádal pravidelné jarní a podzimní potlachové ohně v Šebetově, trampské večery a sleziny. „Avšak akce později ztrácely na síle a obnovený svaz se po dvanácti letech svého trvání rozpadl,“ líčí Fčela.

Prvním trampským časopisem vydávaným na Brněnsku byl pravděpodobně oběžník Svazu brněnských osad s názvem Tulák. První číslo Tuláka vyšlo 21. října 1946 a časopis byl vydáván jen do roku 1948, kdy jej komunistický režim zakázal. K obnovení jeho vydávání došlo v roce 1968, ovšem o pět let později bylo vydávání časopisu opět ukončeno.

V současnosti nejvíce oblíbenou trampskou oblast na Brněnsku představují údolí tří řek na západ od Brna - Jihlavky, Oslavy a Chvojnice, která nejsou od sebe příliš vzdálená, a zahrnují proto dohromady poměrně rozsáhlé území. Specifikem tohoto regionu je i to, že se zde setkávají trampi nejen z Brna, ale také z Třebíče, městského centra na opačném směru. Jejich řady pak vydatně posilují mladí táborníci z měst a městeček v bezprostředním okolí – z Náměště nad Oslavou, Vladislavi, Ivančic, a také z míst bývalého rosicko-oslavanského revíru.

Ivančicko

Romantické údolí řeky Jihlavy lákalo trampy od nepaměti a nebylo tomu také jinak v této oblasti. Počátky trampingu se zde datují na přelom dvacátých a třicátých let minulého století. Mezi nejoblíbenější místa patřila oblast kolem skalisek zvaných Báby a kolem hradu Templštýna, kde jezdívali trampové z Ivančic, Moravského Krumlova a z Brna (Jaroš et al., 2008).

Jihlavsko

První trampové se v okolí horního toku řeky Jihlavy objevují již od dvacátých let 20. století. Mezi oblíbená místa, osadní fleky a někdy i místa osadních chat patřily a dodnes patří Vlčí Důl, Údolí Pekla, Tuplákodol, Údolí kosů či Zaječí skok. Dále je populární řeka Brtnice, trampy nazývaná Brtnička či Stříbrná říčka, která je označována za kolébku trampingu na Jihlavsku. U této řeky byl postaven počátkem třicátých let asi nejstarší trampský srub na Jihlavsku trampskou osadou Čížek.

Nivnice a okolí

Tramping se v této oblasti objevili již v roce 1933. Nivničtí trampové podnikali pěší výlety hlavně do Bílých Karpat na Bradlo a do nedaleké Lipiny, kde postupem času bylo postaveno několik trampských chat a odehrávala se zde většina trampských akcí. První osada v této lokalitě byla nazvána Horští junáci, kterou po osvobození v roce 1945 přejmenovali trampi na osadu Kamarád.

Příští týden: tramping v Moravskoslezském a Zlínském kraji