V úterý po čtvrté hodině odpoledne ukázal teploměr klimatologické stanice dokonce nejvyšší letošní teplotu 31,8°C. „Středeční teplota ji však už překonala. Naměřili jsme dvaatřicet stupňů,“ vyčíslil vedoucí vsetínské hvězdárny Martin Leskovjan.

Letošní teploty se pomalu přibližují k dosud nejvyšší naměřené teplotě za historii vsetínské hvězdárny. „Tu jsme naměřili prvního července roku dva tisíce tři,“ přiblížil Leskovjan s tím, že na hvězdárně tehdy naměřili 34,8°C.

Kvůli přehřátí organismu musejí často zasahovat záchranáři.

„Za prázdniny jsme měli v rámci Zlínského kraje téměř sedm tisíc výjezdů. Přes čtyři sta bylo právě kvůli kolapsům z horka,“ přiblížila mluvčí krajské záchranné služby Hana Polešáková.

Jen v období od konce minulého týdne do úterý vyjížděla sanitka k šestačtyřiceti případům. Horko se však podle Polešákové na počtech pacientů dosud výrazněji neprojevilo.

„Nárůst počtu výjezdů letos v létě ale zatím není vyšší než v uplynulých letech. V letních měsících se na výjezdech podílejí zejména letní aktivity,“ upřesnila. Lidé se tak zřejmě drží rad lékařů. „Snaží se dodržovat pitný režim a drží se v chládku,“ dodala Polešáková. Přestože se situace zdá být v normálu, lékaři nemají času nazbyt. Se zdravím pacientů si totiž nepohrává jen horko.

„Od pondělí ošetřili internisté vsetínské nemocnice patnáct pacientů v důsledku kolapsového stavu,“ přiblížila mluvčí nemocnice Lenka Plačková. Příčinou byl podle ní nejčastěji nedostatečný pitný režim, zánět střeva a žaludku, píchnutí vosou, ale i kardiologické problémy a cévní mozkové příhody.

S kolapsovými stavy se lékaři setkávají u starších lidí stejně jako u mladších. „Starší pacienty trápí zpravidla kardiologické problémy a cévní mozkové příhody,“ dodala Plačková. Kolapsové stavy postihují také mladé lidi a lidi středního věku kvůli bodnutí hmyzem. „Lékaři ošetřili několik případů těžší reakce s poklesem tlaku,“ podotkla mluvčí.

Více pacientů kvůli horku dosud nemuseli přijímat lékaři meziříčské nemocnice. „Zvýšený počet pacientů v důsledku onemocnění z horka zatím nebyl patrný,“ nastínil primář interního oddělení nemocnice Pavel Prodělal.

Dosud nebyli nuceni hospitalizovat ani vyšší počet starších pacientů, které dehydratace ohrožuje více.

Přesto primář interny doporučuje několik zásad, jak se chovat v horkém počasí. „Hlavními zásadami je dostatečný pitný režim 2,5 – 3,5 litru tekutiny denně,“ poradil Prodělal. Tekutiny by podle něj měly být ve formě bylinných čajů a vody. S minerálkami by lidé měli zacházet opatrně kvůli nadměrnému přísunu soli. „Ten by mohl být nebezpečným hlavně u kardiaků,“ dodal.