Velikonoční pomlázka. Podívejte se, jak se koleduje na Valašsku

Tento rok budou Velikonoce opět úplně jiné. Koronavirus a nařízení vlády je ochromily. Malovanými kraslicemi se můžete těšit jen doma s rodinou, místo na trzích a výstavách, případně na velikonočních stezkách.

To byly ještě Velikonoce jak se patří. Pohlednice jsme tehdy dostávali poštou

Čtenář reportér

Pojďme si proto společně připomenout, jak jsme slavili v minulých letech:

Velikonoce na Valašsku

Velikonoce v Rožnově pod Radhoštěm

Velikonoce ve Valašském muzeu v přírodě

Velikonoce na Soláni

Vsetínské Dolní náměstí

Velikonoce v rožnovském skanzenu

Velikonoce na Zlínsku

V historické usedlosti v Kaňovicích v roce 2014 se mohli lidé podívat jak vypadaly Velikonoce dřív

Velikonoce na rolnické usedlosti v Kaňovicích v roce 2016:

Velikonoce v parku Komenského ve Zlíně 

Velikonoce v historii Zlínska

Velikonoční třídení ve Zlínském kraji: místenky, on-line přenosy i mše navíc

Zlínsko

Velikonoce na Slovácku

Velikonoční mrskačka ve Vlčnově

Velikonoce na Buchlově 2017

Ve Skanzenu Rochus to žilo dobou postní i Velikonocemi

Folkloristé z Olšavy i Dolněmčanu vymrskali svoje tanečnice

Velikonoční jarmark v Uherském Hradišti

Velikonoce na Kroměřížsku 

Velikonoce v Záhlinicích

Velikonoční jarmark v Kroměříži

Znáte sváteční tradice?

Proutek či tatar

Znázorňuje životodárnou sílu. Chlapci šlehají dívky nebo i naopak, což jim mělo přinést po zbytek roku sílu, nový život a vitalitu. Mělo to rovněž erotický podtext. Podle dochovaných zpráv se církev pokoušela o to, aby se v tyto dny nevykonávaly manželské povinnosti.
VejceJe symbolem nového života. Jaro přichází, zima je definitivně poražena. Za vymrskání (neboli darování vitality a síly) chlapci dostávají velikonoční vajíčko jako symbol přinášející nový život.
Vrkači, klepači, hrkačiOd Zeleného čtvrtka podle legendy zvony odlétly do Říma. Nezněly, a tak se chodilo hrkat. Vesnice se obchází po celý pátek a ještě v sobotu ráno, kdy hrkači vybírají peníze či sladkosti.

Šmigrust, mrskačka, šlahačka

Velikonoční pomlázce se na Valašsku nejčastěji říká šmigrust, mrskačka či šlahačka. Spletené pruty (nejčastěji vrbové) se na většině území Valašska nazývají tatary, na jižním Valašsku pak korbáče. Používají se též jalovcové větvičky (hlavně Horní Vsacko). Původně se na Valašsku používalo i rákosek či kořenů lékořice. Význam vyšlehání těmito jarními omlády je přenášení síly probouzející se vegetace na ženy (omládnutí, ozdravení, na Valašsku mělo zabránit i „oprašivění" a kožním chorobám ). Nechybělo ani polévání vodou, což mělo očistný význam.

Na Slovácku se používá pomlázka pletená z vrbového proutí. Nejčastěji z osmi proutků, ale plete se i z devíti nebo patnácti.
Pomlázka se nazývá od vesnice k vesnici jinak. Nejčastěji tatar, žila, korbáč, karabáč a kocar. Na pomlázku dívky chlapcům připevňovaly barevné pentle.
Věřilo se, že vrbové proutí, ve kterém na jaře jako v prvním začala proudit míza, přenese na člověka jeho ozdravnou sílu. Vrbové proutky se používaly i při vyhánění dobytka, účinek měl být přitom stejný.

Na Hané se konala v Pondělí velikonoční šlahačka (Holešovsko) označovaná také jako mrskot, šmekrust. Hned po odpolední mši pletli chlapci tatary, žily, nejčastěji z vrbového proutí. Hospodář vymrskal hospodyni, pacholek děvečku, bratr sestru. Smyslem mrskání bylo vyhánění zlého jazyka, ale také pamatování na očistec a obřadní přenos síly. Za odměnu dostávali chlapci barvená vajíčka.

Upečte si velikonoční nádivku

Budeme potřebovat:
20 dkg uzeného masa
20 dkg vepřového masa
20 dkg drůbežích jater
25 dkg rohlíků
25 dkg strouhanky
20 dkg slaniny
10 dkg sádla
3 dcl mléka
1 dcl černého piva
2 cibule
5 vajec
hrst petržele, pažitky, trocha muškátového oříšku, pepř, sůl, tuk na vymazání pekáče

Postup:
Maso uvaříme, na 1 cibuli a polovině sádla orestujeme játra, zalijeme pivem a podusíme. Maso a slaninu rozkrájíme na kostičky, vložíme do mísy a přidáme játra s pivem, do druhé mísy vložíme rohlíky nakrájené na kostičky, přidáme strouhanku, zalijeme mlékem, necháme vsáknout a potom přidáme do mísy k masu. V druhé polovině sádla a druhé cibuli orestujeme bylinky a přidáme do mísy k ostatním přísadám. Na závěr přidáme osolená a opepřená vejce s trochou muškátového oříšku, směs promícháme, vložíme do vymazaného pekáče a pečeme ve vyhřáté troubě asi 40 minut.