Chodci a řidiči jsou odpradávna dva znepřátelené tábory. Jedni nadávají na druhé. Kdo se ale ve skutečnosti chová v silničním provozu hůř: chodci, nebo řidiči?

Podle statistik policie jsou to motoristé. Ze 111 střetů auta s chodcem, které se ve Zlínském kraji staly do konce října, nebyla v 37 případech vina na straně řidiče. Nejvíce srážek se stalo na Zlínsku, a to 45. Ke 24 střetům došlo na Vsetínsku, 23 zraněných chodců bylo na Uherskohradišťsku a 19 na Kroměřížsku.

Podle dopravního psychologa Matúše Šuchy čísla ovšem neznamenají, že by byli motoristé horší než pěší. „Obecně platí, že jak řídíme či chodíme, tak i žijeme. Pokud je člověk agresivní za volantem, je dost pravděpodobné, že je agresivní i jako chodec,“ míní Šucha.

Obří podíl na nehodách má podle policie ignorace obou skupin. „Není výjimkou, že řidiči mnohdy i celé minuty nedají přednost člověku na přechodu. A naopak, chodci přebíhají přes vozovku a vstupují do cesty na poslední chvíli,“ poukázala mluvčí krajské policie Jana Bartíková.

Někteří pěší si totiž podle odborníků špatně vykládají zákon o přednosti chodců na přechodech. „Domnívají se, že mají vždy a za všech okolností přednost. Důsledkem toho pak je, že lidé neumějí zvážit, kdy je bezpečné vstoupit do silnice a kdy ne,“ poznamenal psycholog Šucha.

Podle odborníků si řidiči připadají za volantem nezranitelní. Chodci se naopak špatně na přechodu rozhlížejí, zda nějaké auto nejede

Na straně druhé si prý zase mnozí lidé za volantem připadají jako nezranitelní.

„Řidiči se uvnitř svého vozidla cítí mnohem bezpečněji než chodci, a proto si i víc dovolí. Navíc auto může být v některých okamžicích zbraň,“ připomíná mluvčí policie Bartíková.

Častými důvody, proč dochází ke střetu vozidla s chodcem, je podle policistů nepozornost a nesoustředěnost. „Mezi nejčastější chyby chodců patří to, že se nezastaví před přechodem pro chodce a přechází náhle cestu, aniž by se správně rozhlédli,“ upřesnila mluvčí.

Roli hraje také roční období

Na nehodovost má vliv ovšem i roční období. Nejrizikovějšími měsíci jsou říjen a listopad.

„Je to období, kdy si lidé přivykají na to, že je déle tma. Řidičům se navíc mění brzdná dráha,“ osvětlil koordinátor BESIPu za Zlínský kraj Zdeněk Patík. Toto oddělení Ministerstva dopravy ČR má na starost osvětové aktivity v oblasti dopravní výchovy.

Nebezpečí pro chodce představují zvláště přechody přes silnice, které mají více jízdních pruhů.

„To je nejčastější chybou, že řidič nezastaví před přechodem, i když jiná vozidla již dávají přednost,“ podotkla za policii Jana Bartíková. Typicky rizikový přechod protíná například ulici Dlouhá ve Zlíně. Ten právě proto brzy zanikne. „K častému ohrožení chodců dochází také při odbočování. Motoristé si někdy neuvědomí, že když mají na semaforu zelenou, mají ji i chodci za křižovatkou,“ vysvětlila dále mluvčí policie.

Chodci, pozor na tmavé oblečení

Ke srážce pěšího s autem často přispěje i příliš tmavé oblečení. „Například člověka v modrém oblečení uvidí řidič až ze vzdálenosti dvaceti metrů, což je pozdě. Od chvíle, kdy rozpozná kritickou situaci, až do chvíle, kdy úplně zastaví, ujede při padesátikilometrové rychlosti totiž dalších 28 metrů,“ upozornil Zdeněk Patík z BESIPu. Reflexní prvky by měl proto nosit každý, nejenom děti.

„Bohužel mezi starší generací se stále setkávám s názorem, že to patří dětem,“ konstatoval koordinátor.

Za vysokou nehodovost i nevraživost mezi chodci a řidiči mohou tedy podle odborníků obě strany více méně rovným dílem. Sporům i zraněním přitom lze předejít lehce: stačí trocha ohleduplnosti a rozumu.