Zatímco Yveta Pončíková se věnuje obnově nátěru, Milan Orálek dotahuje uvolněné šrouby a připevňuje cedulku sloužící k označení naučné stezky. Stejný postup zopakují u dalších dvou panelů rozmístěných v údolí Červenka.

„Údolí je ideální na příjemnou rodinnou procházku. Dá se zde vyrazit klidně i s kočárkem,“ láká případné výletníky Milan Orálek.

Šestnáct kilometrů dlouhá stezka Tomáše Bati začíná u brány vsetínské zbrojovky a vede na Vsacký Cáb. Končí u Cábského jezera. Na dvanácti panelech se věnuje historii a přírodním zajímavostem této části regionu a také osobnosti Tomáše Bati a jeho vztahu k městu Vsetín.

Hravou formou

V údolí Červenky jsou na stezce „navíc“ umístěné tři vzdělávací tabule s otočnými panely určené dětem. Hravou formou mají v malých zvědavcích probudit zájem o přírodu a představit jim zdejší živočichy. Krásnými ilustracemi je opatřil Ludvík Kunc, významný přírodovědec, malíř, ilustrátor a spisovatel.

Právě těmto tabulím meziříčští ochránci nyní věnují svou péči.

„Provádíme nejnutnější údržbu a jsme strašně rádi, že nejsou poškozené,“ říká Milan Orálek.

Cílem vandalů

Z jeho slov je zřejmé, že situace bývá často jiná. Ochránci nacházejí panely na stezkách často poničené od vandalů. Příkladem je stezka okolím Vsetína, která začíná u městských lázní a vede mimo jiné k Valově skále.

„Problém je těsně nad sídlištěm Sychrov v chráněném území Vršky-Díly. Lidé zde dělají různé večírky a tabule jsou často poškozené,“ líčí Milan Orálek.

Opakovaně rozbíjené tabule už proto ochránci ani nevyměňovali. Po dohodě s radnicí je nahradili cedulkami s QR kódy, které lze načíst do chytrého telefonu. Zájemce tak získá informace o celé naučné stezce a jednotlivých zastaveních.

Hrozí i těžba a slunce

Nebezpečím ale nejsou jen vandalové. Někdy tabule poškodí i stromy padající při lesní těžbě či sluneční paprsky, kvůli kterým texty, fotografie a obrázky časem vyblednou.

„Některé stezky zanikly nebo chátrají i proto, že při změně majitelů pozemků je nový vlastník nepřevzal,“ vysvětluje Orálek.

Meziříčští ochránci přírody vybudovali od revoluce na Moravě přes čtyřicet naučných stezek. Řadu z nich na Vsetínsku, Meziříčsku či Hornolidečsku. Další vedou Vizovickými či Veřovickými vrchy, jiné jsou také v Litovelském Pomoraví či na Ostravsku.

Která stezka je ta nej?

Za nejpestřejší naučnou stezku na Valašsku považuje Milan Orálek stezku Vařákovy paseky vedoucí z Horní Lidče do Lidečka.

„Její krásu umocňují Čertovy skály, na jaře kvetoucí šafrány, v Lačnově pomník Josefa Valčíka, jenž se podílel na atentátu na Heydricha, a samotné Vařákovy paseky, kde nacisté na konci války vypálili osm chalup. Osada nebyla nikdy obnovena,“ připomíná Orálek.

Vařákových pasek se dotýká i nejbližší plán meziříčských ochránců přírody – propojit nynější soustavu naučných stezek procházejících místy valašských válečných tragédií (Juříčkův mlýn, Ploština, Prlov, Vařákovy paseky a Oškerovy paseky) s městem Vsetín.