Jejich návrat těší také Jindřicha Ondruše, ředitele Valašského muzea v přírodě, který sám jako malý s rodiči v dřevěnici bydlel. „Sruby do regionu jednoznačně patří, to je jasné i z historického pohledu. Svým vzhledem zapadají do zdejší krajiny. Zároveň moderní materiály poskytují veškerý komfort, na který jsou dnes lidé zvyklí. Dřevo, ač se na první pohled nemusí zdát, je velmi trvanlivý materiál. Ve skanzenu jsou budovy, které jsou více než sto let staré," popsal ředitel.

V dřevěnici bydlí více jak deset let třeba Pavel Kovář z Liptálu. „Už jako malý jsem dřevěnice obdivoval a vždy jsem si přál v nějaké bydlet," podotkl s úsměvem. Když se stěhoval z domu rodičů, jednu starší dřevěnici si koupil. „Měl jsem v plánu ji opravit, ale byla už ve špatném stavu. Proto jsem ji nechal strhnout a místo ní jsem postavil novou," vysvětlil. Žádnou nevýhodu bydlení v dřevostavbě prý nevidí. „Kdybych si mohl vybrat, postavil bych si dřevěnici znovu. Bydlí se v ní stejně jako třeba ve zděném domě, jenže je na pohled hezčí," objasnil svou volbu.

Odpůrci bydlení v dřevěnicích mají za to, že v domě ze dřeva se v zimních měsících neudrží teplo. Podle tesaře Davida Rošťáka to ale v době moderních technologií už není žádný problém. „Stěny jsou tvořeny dřevěnou rámovou konstrukcí. Prostor mezi trámy je vyplněn tepelnou izolací. Ta je většinou tvořena kombinací různých materiálů, například skelné vaty, sádrokartonu, hliníkové fólie nebo speciálně tvrzených dřevěných desek," vysvětlil tesař. Druhů zateplení je podle něj mnoho a vždy záleží na konkrétním konstrukčním řešení a také na volbě majitele.

Způsob vytápění dřevostavby se podle něj neliší od zděného domu. „Je možné zavést i ústřední topení. Lidé ale většinou volí kombinovaný způsob vytápění. Tedy i kamny," dodal.

Přesto však přiznává, že dřevostavby mohou mít i jisté nevýhody. „Problém mohou představovat červotoči a jiný hmyz. Přesto, že je dřevo napuštěné ochrannými nátěry, je náchylné na parazity," upřesnil David Rošťák. Lidé podle něj mnohdy vidí jako další nevýhodu krátkou životnost. „Dřevo samozřejmě nemusí vydržet tolik jako cihla, ale pokud se o dům jeho majitel správně stará, přežije generaci dětí i vnoučat," myslí si.

Moderní dřevostavby se nejčastěji dělají ze smrkového, borovicového nebo jedlového dřeva.

„Vhodný je také modřín, ale ten patří k těm dražším dřevům," upřesnil odborník na dřevěnice.

Dřevěnice zažívají oblibu po celém regionu. Hodně jich v posledních letech přibylo například v Karolince. „V posledních letech dřevěnic stále více přibývá. Je dobře, že se lidé vrací k tradičnímu způsobu života a především je dobře, že se dřevo vrací na Valašsko," podotkl místostarosta města Karolinka Bohumil Rožnovják.

AUTOR: MICHAELA ŠTOLFOVÁ