V sobotu 26. února večer na Masarykově náměstí v Rožnově pod Radhoštěm naslouchá jejímu vyprávění na dvě stě padesát lidí. Sešli se tady, aby vyjádřili podporu Ukrajině, která od uplynulého čtvrtka čelí invazi ruské armády.
Na cestě do České republiky strávila Radka Rubilina dva dny.
„První den jsme jeli autem z Kyjeva do Lvova, druhý den ze Lvova přes Polsko na Valašsko. Tady už nás vítali přátelé,“ vypráví.
Situace byla v té době – ještě před zahájením ruské invaze – diametrálně odlišná od toho, co si podle ní v autech prožívají lidé nyní.
„Auta, která vyjela ve čtvrtek ráno po prvních raketách, překročila hranice až dneska. A to máme sobotu večer. Ti lidé byli tři dny na cestě, nespali, nebyla možnost nakoupit si jídlo, pohybovali se rychlostí šest až deset kilometrů za hodinu,“ líčí Radka Rubilina.
Na Ukrajině také podle ní dochází benzín.
„Nedá se načerpat za více než čtyři sta hřiven, což je v přepočtu asi 350 českých korun. Dokážete si představit, že za tři sta padesát korun daleko nedojedete,“ dodává s tím, že například konvoj s českým velvyslancem a lidmi, kteří zůstávali na velvyslanectví do poslední chvíle, už ale také toho času míří přes rumunské hory do Prahy.
„Ostatní naši přátelé jsou buď v nekonečných frontách na hranicích do Polska, na Slovensko i do Maďarska,“ přibližuje aktuální situaci Radka Rubilina.

Do krytů, kde sedí a pláčou
Z Českého centra v Kyjevě byla jediná, která v prvotní chvíli z Ukrajiny odjížděla.
„V centru pracuje dohromady deset lidí, skvělé kolegyně a jeden kolega. Já jsem jediná Češka. K tomu máme ještě koordinátory v regionech – také naprosto skvělí lidé. Když já odjížděl, snažila jsem se na ně působit, aby se okamžitě sbalili a odjeli, že jim zajistíme zázemí v České republice. Nikdo z nich to neudělal. Všichni chtěli zůstat na místě, ať se děje, co se děje,“ popisuje Rubilina
Později, po prvních raketových útocích, své rozhodnutí zůstat přehodnotila jediná její kolegyně a odjela do České republiky. Na cestě strávila tři a půl dne.
S ostatními kolegy je Radka Rubilina stále v kontaktu – spojení prozatím ještě funguje.
„Kdo mohl, odjel z Kyjeva. Ale stále máme osm lidí přímo ve městě. A to na místech, kde ty bomby dopadají a kde jezdí tanky. Poslední jejich dva, tři dny spočívají v tom, že když zahouká siréna, utíkají do krytů, kde sedí a pláčou nebo se koukají do zdi,“ vypráví ředitelka Českého centra Kyjev.
Dodává, že na kryty se například proměnila celá červená linka metra, která je uložená nejhlouběji.
„Celé metro je plné lidí. Sedí tam a čekají na nějaký zázrak. Ne všichni však vydrží sedět. Teď se tam rozmáhá obrovská vlna dobrovolnictví a solidarity. Dobrovolníci se soustřeďují především kolem nemocnic a kolem míst, kde je možné si přijít pro vodu, pro obvazy, první pomoc a podobně,“ popisuje Rubilina.
Kyjev se chystá na zákopovou válku
Podle jejích slov je nyní pro Ukrajinu nejdůležitější se ruské agresi ubránit.
„Všichni muži, které znám ze svého okolí, narukovali. Dobrovolníci, civilní obyvatelé mají možnost nafasovat munici a zbraně. Kyjev se opravdu chystá na zákopovou válku.“
Česká centra se mezitím snaží organizovat pomoc, které bude potřeba dlouhodobě. Soustředí se přitom na oblast, která je jim nejbližší – Česká centra jsou síť kulturních institucí, která reprezentují ČR v zahraničí. Pobočky jsou ve 26 zemích.
„Kyjevské centrum bylo evakuováno před deseti dny a doufám, že se nám sem postupně podaří dostat naše spolupracovnice. V širším měřítku se snažíme organizovat pomoc pro všechny naše partnery a všechny lidi, kteří nějakým způsobem pracují v kultuře nebo se na kulturních akcích podíleli na Ukrajině,“ přibližuje Radka Rubilina.
Centra tak nyní dávají dohromady přebytečné finance z nejrůznějších svých projektů a soustředí se například na zajištění ubytování.
„V té chvíli by mělo nastoupit něco jako rezidence nebo stipendia. Prozatím je koncipujeme asi na tři měsíce a jsou určené pro umělce nejrůznějšího zaměření a celé jejich rodiny. Na tři měsíce jim zabezpečíme bydlení a finanční příspěvek a oni můžou nějakým způsobem umělecky ztvárnit svůj zážitek. Vytvořit něco, co nám přiblíží situaci a pomůže nám ji pochopit,“ říká Radka Rubilina.

Ukrajinské barvy a desítky svíček
Lidé shromáždění na rožnovském náměstí její vyprávění odměňují potleskem. U památníku T. G. Masaryka nasvíceného v ukrajinských národních barvách pak zapalují desítky svíček.
Sobotní večerní setkání uspořádal kulturotvorný spolek Fujaré, který už dříve několikrát svolával v Rožnově demonstrace třeba jménem iniciativy Milion chvilek.
„Tato role veřejných aktivistů na nás jaksi zbyla. Vždy chvíli čekáme, jestli to někdo zorganizuje místo nás, ale bohužel ne. Zase nás na druhou stranu těší, že na nás lidi spoléhají. Proto jsme to museli udělat i nyní,“ vysvětluje Honza Petružela ze spolku Fujaré, který také řeší přijímání umělců do rezidenčních domů.
„Snažíme se dělat to, co umíme. Jsme kulturní organizace, snažíme se tedy pomáhat v segmentu, ve kterém to umíme,“ vysvětluje Petružela.
Nabídky směřovat na radnici
Konkrétní nabídky pomoci mohou lidé směřovat například na rožnovskou radnici. Místostarostka Rožnova Kristýna Kosová připomněla, že město zřídilo emailovou adresu pomoc@roznov.cz.
„Předpokládáme, že budeme potřebovat zejména dlouhodobou pomoc. Víme už o prvních rodinných příslušnících hlavně místních zaměstnanců, kteří už jsou na cestě sem. Jakákoliv forma pomoci, kterou byste chtěli přispět hlavně pro pobyt těchto lidí v našem regionu, se bude sdružovat na uvedeném emailu,“ uvedla Kristýna Kosová.
Podle ní bude třeba zejména dlouhodobá pomoc.
„Pokud vás neoslovíme hned za dva dny, tak je to jenom proto, že zatím ještě není zapotřebí. Ale zapotřebí bude a dlouho. Díky všem, kdo zvažujete jakoukoliv formu pomoci,“ dodala místostarostka.