Na bohoslužbu doputovali králové s družinami ze čtyř obcí Slovácka. Nejpočetnější podporu měl vlčnovský král Zdeněk Janča, kromě členů družiny jej doprovodili k tamnímu oltáři pod širým nebem další krojovaní Vlčnovjané, včetně starosty Jiřího Matuštíka.

V průvodu od lhotské studánky šli také zástupci Kunovic, doprovázející v krojích svého letošního krále Martina Libosvára. Ani hluckému králi Marku Šuránkovi nechyběl krojovaný doprovod, stejně tak jako skoronickému Adamovi Nedvědickému.

Královské setkání na Svatém Antonínku. Ilustrační foto
Královské setkání na Svatém Antonínku

„Tato pouť nám dává příležitost najít podstatu folklorní tradice jízdy králů. Tu ale nenajdeme, pokud nebudeme znát podstatu svého života. Aby jakákoliv folklorní tradice mohla v dnešním světě obstát a být předána dalším generacím, musí být pravdivá. Nic z toho se nesmí stát jen divadlem či povrchní scénou pro oko. Je třeba čerpat z podstaty,“ upozornil ve svém kázání duchovní Zdeněk Stodůlka.

Po bohoslužbě podepsala čtveřice králů pamětní list na setkání.

Rok 2022 je v souvislosti s pořádáním jízd králů na Slovácku vskutku výjimečným, protože volání „Hýlom, hýlom!“ se ve čtyřech slováckých obcích může současně v jednom roce ozývat pouze jednou za 12 let. Letos šlo teprve o třetí královské setkání na Svatém Antonínku, kde se symbolicky dotýkají regiony Ostrožska, Dolňácka a Horňácka.

Prvních dvou setkání v letech 2008 a 2014 se zúčastnili pouze králové z Hluku, Kunovic a Vlčnova, skoronický král byl účastníkem setkání poprvé.

Jízdy králů pojedou v tomto roce ve Vlčnově o posledním květnovém víkendu, v Hluku od 30. června do 4. července, v Kunovicích 6. a 7. srpna a ve Skoronicích v neděli 11. září.

Ilustrační foto
Šedesát korun za půllitr? Cena točeného piva v kraji letí nahoru

Jízda králů se podle dochovaných záznamů jezdí už od roku 1885 ve Vlčnově. O deset let později předvedli jízdu chlapci z Vlčnova v Praze na Národopisné výstavě československé. Zvyk má podle jedněch kořeny ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem.
Jiní vidí kořeny v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži. Slavnost byla pro svou jedinečnost 27. listopadu 2011 zapsána do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě Vlčnova se jízda králů jezdívá také v Hluku, Kunovicích a ve Skoronicích.