František Šulgan, který v zastupitelstvu reprezentuje Stranu zelených, poukazoval na to, že znečištění, které meziříčská továrna vypouští do ovzduší, má dopad také na zdraví obyvatel pár kilometrů vzdáleného Rožnova. „Deza je u nás na prvním místě mezi znečišťovateli a také producenty karcinogenních látek a látek ohrožujících plodnost,“ tvrdil Šulgan.

Poukazoval na to, že v ohrožení jsou bezesporu také lidé v Rožnově. „Chemička je od našeho města vzdálená pouze jedenáct kilometrů vzdušnou čarou,“ poukazoval Šulgan s tím, že emise jsou na tuto vzdálenost bez problémů přenosné.

„Ochranou ovzduší jsem se dlouhodobě zabýval. Měřili jsme například, jak daleko se dostanou emise ze sto dvacet pět metrů vysokého komína. Z Rožnova jsme se dostali až do Rakouska,“ uvedl příklad Šulgan.

O znečištění vypovídají podle něj také mapy a rozptylové studie z roku 2006, ze kterých plyne, že například v případě emisí benzenu z chemičky se stav zhoršuje. „Nechci vyvolávat žádné bubáky, chci jen, abychom dostali k dispozici doklady o tom, jaké tedy vlastně dopady Deza na Rožnov má,“ uvedl Šulgan.

Názor Františka Šulgana se snažil přímo na zasedání zmírnit další ze zastupitelů Martina Blaha (KDU-ČSL).

„Meziříčská chemička negativní vliv na prostředí zcela jistě má. Co se ale týče vlivu karcinogenních látek, ten není významný,“ oponoval Blaha, který je profesí lékař.

Také představitelé Dezy, kteří se na jednání rožnovských zastupitelů přijeli podívat osobně, na vystoupení Františka Šulgana zareagovali. Kromě toho také přislíbili, že požadované doklady o dopadech znečištění jsou ochotni poskytnout. Výrobní ředitel Dezy Pavel Pustějovský poukázal na to, že už vloni meziříčská chemička zveřejnila pětiletý investiční plán.

Ten obsahuje také kroky ke zmírnění dopadů provozu továrny na životní prostředí a okolí. „Letos budeme například dokončovat hermetizaci ve výrobě naftalenu,“ prozradil Pustějovský. Vloni zase firma investovala 133 milionů korun do utěsnění zásobníků dehtu, aby omezila zápach v okolí areálu.

Podle Pustějovského však není možné zabránit šíření emisí stoprocentně. „Deza působí ve Valašském Meziříčí padesát let a ve svém oboru je jedinečná v celé Evropě. Logicky tak musíme být v tomto ohledu první mezi znečišťovateli a pravděpodobně zůstaneme nadále,“ vysvětloval Pustějovský.

Oldřich Kuběna, který v Deze zastává pozici vedoucího odboru životního prostředí, doplnil, že studie zabývající se například emisemi benzolu už existuje. „Z ní vyplývá, že už za plotem areálu společnosti Deza jsou platné imisní limity dodrženy,“ uvedl na zasedání zastupitelstva Kuběna.