Letos se má také rozhodnout, zda bude vodní dílo Skalička na pomezí Valašska a Hranicka suchým poldrem nebo víceúčelovou nádrží. Proti druhé nabízené možnosti vystupují ekologové.

Příprava a vybudování protipovodňové ochrany v Pobečví je rozdělená do dvou etap. Do první podle ministerstva zemědělství spadají technická a přírodě blízká opatření, která zajistí převedení padesátileté vody. Budou stát více než 1,7 miliardy korun.

Druhou etapou je samotná výstavba vodního díla Skalička, které má zvýšit povodňovou ochranu území na úroveň povodně z roku 1997, tedy na více než stoletou vodou.

„Vzhledem ke změně klimatu a k potřebě zajištění dostatečných vodních zdrojů jsme došli s ministerstvem životního prostředí ke shodě, že se posoudí varianty technického řešení vodního díla, které umožní reagovat na oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jeho úřad vyhodnotí pět variant technického řešení vodního díla Skalička. „Letos rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ dodal ministr Toman.

Odpůrci: Přehrada řeku zničí

Před druhou možností varují ekologové.

„Jedná se o záměr stavby přehrady. To je opravdu poslední věc, co těžce zkoušená Bečva a lidé žijící v jejím okolí teď potřebují,” uvedl spolupředseda Zelených a vsetínský zastupitel Michal Berg.

Podle jeho slov by vodní dílo zničilo další cenné ekosystémy a místa pro život vzácných rostlin a živočichů. „Místo lití betonu do krajiny by politici radši měli udělat vše pro vyšetření a zamezení ekologických havárií na Bečvě,” poznamenal Berg.

Přehrada Skalička má mít protipovodňový účel. Podle ekologů však stejnou práci odvede i suchý poldr, tedy plocha, do které se případná povodňová vlna rozlije.

„Je prokázáno, že je to stejně účinná ochrana proti povodním, ale mnohem šetrnější k řece a jejímu okolí. Bečva je poslední štěrkonosná řeka v Česku a pokud ji vláda přehradí, navždy zničí její hodnoty,” tvrdí Berg.

Hrozba pro jeskyně i minerální prameny

V ohrožení jsou podle něj také turistické cíle – Zbrašovské jeskyně nebo prameny minerálních vod v Teplicích nad Bečvou. „Lázně i Hranický kras jsou důležité zdroje turistického ruchu a tedy i pracovních míst a jejich ohrožení by regionu nepřineslo nic dobrého,” myslí si Michal Berg a s odkazem na zářijovou ekologickou katastrofu na Bečvě dodává:

„Dovedete si představit, že by ta přehrada už stála a byla by plná otrávené vody z otrávené Bečvy? Z ekologické havárie desetiletí by rázem, byla havárie století.“ Pro připomínku: vloni v září neznámý pachatel zamořil řeku kyanidy, jež pozabíjely na čtyřicet tun ryb v úseku od Valašského Meziříčí až po Přerov.

Rozhodnutí usnadní odborná analýza

Jak už bylo výše zmíněno – o tom, zda vznikne na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje poldr či vyroste nová přehrada, se rozhodne letos. K rozhodování má přispět i analýza, kterou vypracuje České vysoké učení technické v Praze, Biologické centrum Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně.

„Jde o první zpracování takto rozsáhlé a podrobné analýzy v oblasti vodního hospodářství v ČR. Pro zajištění objektivity a kvality výstupů byla pro zpracování oslovena výlučně akademická pracoviště, která jsou zastoupena předními kapacitami v dané oblasti, vychází se rovněž ze zkušeností v zahraničí,“ ujistil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle vyjádření ministerstva nelze v povodí Bečvy kvůli terénu zabezpečit odpovídající protipovodňovou ochranu zastavěných území pouze využitím rozlivů v údolní nivě, lokálním zkapacitněním koryta nebo vybudováním ochranných hrází.

Zamýšlená opatření I. etapy protipovodňové ochrany v Pobečví mají podobu například protipovodňových ochranných hrází, terénních valů, zkapacitnění jezů, rybích přechodů, revitalizace toků nebo obnovu rybníků.

„Stav jejich přípravy ovlivňuje více faktorů, jako například řešení vlastnických vztahů, požadavky dotčených subjektů, ochota a součinnost jednotlivých obcí a ostatních chráněných subjektů podílet se na přípravě a částečně také na spolufinancování protipovodňových opatření,“ vyjmenoval Vojtěch Bílý.

Specifická situace je na území města Přerov, kde se připravuje dálnice D1. Přípravu části protipovodňových opatření ministerstvo z tohoto důvodu pozastavilo, aby nedošlo ke komplikacím při povolovacím procesu dálnice D1.

I. etapa protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy jako jednoho z nejvíce povodněmi ohrožených území v České republice byla zahájena v roce 2011, její dokončení se předpokládá v roce 2027. Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023. Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun.