Nedostatek strážek se projevuje. Nedozrálé ovoce padá ze stromů samo. Zeleninu vedle sucha likvidují i hraboši

Stejný názor mají i další valašští zahrádkáři. Například Karel Trčálek z Valašského Meziříčí. „Je to bída a utrpení. S takovou nebudou kompoty ani žádná pálenka. O slivovici ani nemluvě," doplnil svého kolegu zahrádkáře.

Také podle odborného instruktora vsetínských pěstitelů ovoce Jiřího Martiše je situace v předpovědích sklizně ovoce nepříznivá.

„Za červen jsem naměřil ve Vsetíně jen dvacet devět mililitrů srážek. V červenci jen jednou během několika minut napršelo devětatřicet milimetrů. To je žalostně málo," tvrdí Jiří Martiš.

Průměr za posledních patnáct let je totiž podle něj sto devět mililitrů. „Lepší není podle mých informací situace ani na dalších místech okresu," řekl ve čtvrtek Jiří Martiš.

Podle něj už stromy vlivem sucha nejsou schopny ovoce na větvích udržet. „Ještě nezralé padá na zem. Jeho využitelnost tak bude jen minimální. Týká se to každého druhu. Jablek, hrušek, švestek i dalšího," poznamenal zkušený pěstitel ovoce.

Stejný dopad má sucho na pěstitele zeleniny. „Zem je naprosto vyprahlá do hloubky přibližně půl metru. Kdo nemá možnost zalévat, o úrodu pravděpodobně přijde. Nebo bude velmi slabá," předpověděl Jiří Martiš. Podle zahrádkářů navíc to, co nezničí nedostatek vody, dokonají myši a další hraboši.

S obavami o nedostatek práce se dívají do příštích týdnů provozovatelé pálenic na Valašsku.

„Nebýt třešní, které dozrávaly ještě před příchodem sucha, asi bychom neměli co dělat. Pokud nezaprší, bude s úrodou dalšího ovoce zle nedobře. A s námi taky," posteskl si ve čtvrtek majitel pěstitelské pálenice ve Stříteži nad Bečvou Vladislav Vaněk.

Zahrádkáři a sadaři mají situaci o to ztíženější, že v regionu stále platí zákaz obecného nakládání s povrchovými vodami. To mimo jiné znamená, že nemůžou čerpat vodu na zalévání z potoků a řek.