„Dříve jsem pomáhala v záchranné stanici pro volně žijící živočichy v Bartošovicích a v arboretu Kamenárka ve Štramberku. Jsem ráda, že tentokrát mohu přispět k záchraně zdejších mokřadů,“ říká nadcházející maturantka Jana Davidová. Ondřej Procházka třetím rokem studuje obor ekologie a životní prostředí.

„Je tady krásně. Byla by , kdyby mokřady zanikly,“ je přesvědčen.

Valašskomeziříčští ochránci přírody soustavně pečují o hrachovecké mokřady od poloviny devadesátých let. Obnovují původní a hloubí nové tůně, které v krajině zadržují mizející vodu a v nichž se obojživelníci mohou množit. Kosením louky a shrabováním sena jim umožňují přístup k vodním plochám.

„Kdybychom to nedělali, mokřady by úplně zarostly,“ vysvětluje ekolog Miroslav Dvorský.

Louku ručně pokosili ochránci přírody z rožnovské organizace Salamandr. Další dobrovolníci se tady budou střídat do října. „Plocha je velká a práce hodně,“ potvrzuje Dvorský. Shrabanou biomasu nelze použít ke krmení ani podestýlce, a proto ji brigádníci roznesou do nedalekého rákosí, kde zetlí nebo se v ní budou moci ukrývat drobní živočichové.

Autor: Josef Beneš