V prostorách zámku všechny příchozí obklopovaly středověké kostýmy, rytířské brnění, zbraně i nástroje používané v inkvizičních procesech.

Výstava zaujala především malé návštěvníky. Děti si nadšeně zkoušeli středověké kostýmy nebo rytířské brnění. „Většinou se výstavy tohoto typu zaměřují spíše na dospělé návštěvníky. Snažili jsme se proto, aby naše výstava byla hravá. Děti si tak zajímavosti z naší minulosti lépe zapamatují," vysvětluje mi koordinátorka akce Ivana Martišková.

Expedice středověk navazuje na předloňskou výstavu o pravěku. „Pravěk. Ten sklidil velký úspěch. Kromě všedních návštěvníků, se chodily dívat také děti základních škol," prozrazuje koordinátorka Maritšková.

Středověk na vlastní kůži

Kromě oděvů si mohli všichni zúčastnění vyzkoušet také psaní brkem na středověký pergamen. Mezi hloučkem dětí jsem si tento nelehký úkol vyzkoušela také já. Vybrat jsem si mohla mezi několika druhy středověkého písma. „Psaní husím brkem jsme zkoušeli již v květnu na muzejní noci. Byl o to velký zájem, takže jsme to zařadili také do programu středověkého odpoledne," vypráví Ivana Martišková.

V přízemí se děti nejvíce vyřádily ve skákacím hradu. Vyzkoušet si mohli také rytířské souboje. Na zámku nechyběla ani malá princezna. „Celou výstavu nám zapůjčili pracovníci Moravského zemského muzea v Brně. Pro veřejnost bude otevřena až do začátku března příštího roku," sděluje Ivana Martišková.

Kromě exponátů ze Zemského muzea vystavili pracovnící také své vlastní. k vidění byly například dva prvostiky biblí. „Vystavenou máme Bibli pražskou a Nový zákon. Tyto knihy jsou velmi vzácné, protože vyšly již krátce po vynálezu knihtisku," dodala Martišková. Další vzácností byla kniha psaná ručně.

Hned u vchodu do prvního podlaží všechny příchozí lákala černá postava symbolizující mor, aby si postavili morový sloup. Když každé z dětí naskládalo jednotlivé díly na sebe, mohlo svůj výtvor opět rozebrat. Neméně vyhledávanou atrakcí bylo zkoušení těžkého rytířského brnění. „Vyzkoušela jsem si brnění na hrudník a na nohy. Nejde mi do hlavy, jak tak v tom mohli rytíři vylézt na koně. Já jsem se v brnění nemohla téměř pohnout," nechápala dvanáctiletá Eliška Kopecká.

Těžké kroužkové košile, které měly v minulosti za úkol chránit rytíře, neunesli ani někteří muži. „Dokud jsem to nezkusil na vlastní kůži, nevěřil jsem, že jsou košile tak těžké,"divil se tatínek Elišky, Martin Kopecký.

Pro děti byl osedlaný také černý hřebec ve své skutečné velikosti. Nasednout na něj jim museli jejich rodiče. K jízdě na koni si mohli přibrat rytířské přilbice a meče.

Pro dobrovolníky visela na zdi jednoho z výstavních sálů časová osa. Na ní byly vyznačený mezníky důležitých událostí z české i světové historie. Zvídavější děti a někteří dospělí na osu věšeli kartičky s událostmi jako bylo upálení mistra Jana Husa, první pražská defenestrace nebo nejvýznamnější objev Kryštofa Kolumba.

Tělesné tresty, mučicí nástroje a provaznictví

Mezi další oblíbené ukázky ze života středověkých obyvatel patřily mučicí nástroje. V koutku jedné z místností visela španělská bota a palečnice. Tyto pomůcky běžně sloužily ve středověku k vykonávání útrpného práva.

Jaké to je být veřejně pranýřován si vyzkoušeli také dospělí. „Především v kleče je to dost nepohodlná poloha. Nevydržel bych tak nejspíš ani hodinu," přiznal se Martin Kopecký.

Koordinátorka Ivana Martišková měla ke každému z vystavených předmětů připravené povídání. Proto se také děti dozvěděly, jak dlouhou dobu například člověk na pranýři musel strávit, nebo co vše na něm musel vytrpět.

Oděv a boty byly záležitostí, kterou ocenily především slečny. Těžký dámský klobouk na si na hlavě museli mnozí přidržovat.

Pro své ratolesti mohli rodiče koupit palačinky s mendem nebo jednu z ručně řezaných dřevěných postaviček.

Autor: Michaela Horáková