Zástupce meziříčské radnice a okresní správy sociálního zabezpečení, kteří jí přišli popřát, zahrnula svěžím gejzírem vzpomínek, zvláště na léta za katedrou. „Dnes už bych učit nechtěla. Děti jsou drzé, protože vědí, že učitelé na ně nemohou," říká rozhodně.

V televizi sleduje zprávy a vědomostní soutěže. „Kdyby lépe viděla, určitě by luštila své oblíbené osmisměrky," usmívá se syn Jan. Jeho maminka se narodila ve Valašském Meziříčí do rodiny majitele stolařské dílny a ženy v domácnosti. Jako jedna z prvních vystudovala zdejší učitelský ústav. Krátce nato dostala umístěnku na Slovensko, odkud se po vyhlášení Slovenského státu vrátila na Valašsko.

Nejstarší obyvatelka Valašského Meziříčí Anežka Zacharová oslavila v Domově pro seniory Panny Marie Královny v Choryni 104. narozeniny. Popřát jí přišla místostarostka Val. Meziříčí Yvona Wojaczková; úterý 9. května 2017
„Kouzelná babička“ Anežka Zacharová se dožila sto čtyř let

Během učitelského působení v Dolní Bečvě se provdala za správce místního lesního revíru, s nímž vychovala dvě děti. Ve školství pracovala až do odchodu do penze, naposledy jako ředitelka zvláštní školy v Rožnově pod Radhoštěm.

Jejím velkým kamarádem je osmiletý pravnuk Matyáš, s nímž si hraje a společně slaví svátky a narozeniny. „Byla vždy laskavá, klidná a vyrovnaná," vzpomíná syn, jenž o maminku posledních šest let pečuje.

Kromě luštění křížovek ráda pletla svetry a háčkovala. S doprovodem je schopná dojít pěšky k lékaři. „V životě jsem nepila alkohol a nekouřila. Dříve nebylo ani odstředěné mléko a uměliny v potravinách," uvažuje nad svou dlouhověkostí. Zato si ráda dopřeje zákusek ke kávě se slovy, že pan doktor jí dovolil občas zhřešit.